Jak se rodí vzpomínková deka

How is Born the Memory Quilt

Pod pojmem "memory quilt" neboli česky vzpomínková deka najdeme přehozy s různě zakomponovanými fotkami, vytisknutými na látku. Tuto techniku jsem už dávno obdivovala na zahraničních quiltech a manželovi rodiče mi připadali vhodnými adepty na takovýto dárek. Speciální látku pro tisk jsem si nechala objednat v zahraničí, nedlouho potom se začala prodávat i u nás. Deka dělá již nějaký ten rok radost a od té doby se našla řada zákazníků, kteří mě nechali "zašít" své rodinné vzpomínky do dárků pro své blízké. Vždy si té důvěry velmi vážím.

Jak taková deka vlastně vzniká?

Zákazník si vybere barevné ladění. Buď podle interiéru bydlení nebo podle oblíbených barev obdarovaného. Většinou pošlu odkazy na pár osvědčených e-shopů s pestrou nabídkou a zákazník si vybírá látky podle fotky. Je to trošku risk, nic pro toho, kdo má naprosto přesnou představu:-) Materiál pak objednávám já. Musím v tu dobu už mít promyšlené rozměry výsledného díla a celkové rozvržení.

Všechny látky musím vyprat a vyžehlit. Dělá se to kvůli srážlivosti i kvůli vymytí přebytečné barvy (popř. zjištění, že látka pouští stále dokola a není tedy pro patchwork vůbec vhodná, i takové případy se čas od času řeší).
No a v ten samý čas zákazník posílá elektronickou formou fotky. Ideálně v co nejlepším rozlišení. Použít se dají i pěkně naskenované staré fotky např. z dětství či svatby rodičů... A teď přichází na řadu manželova práce, protože já s programy na úpravu fotek až taková kamarádka nejsem. Na většinu zakázek jsme fotky upravovali na černobílou (či tónovanou) variantu, barevné jsme dělali zatím jen polštářky. Použít se musí kvalitní inkoust do tiskárny. Vytištěné fotky se zafixují, vymyje se přebytečná barva. Tyto přípravné práce zaberou spoustu času a přiznám se, že u mě patří k těm méně oblíbeným částem:-)
Pak se s fotkami pracuje jako s tištěným obrázkovým panelem, začínají se zakomponovávat do ostatních látek, sešívat, seřezávat a zase sešívat (popř. párat:-) ).

Pomalu se nám rýsuje hotový top (přední strana) deky.

Teď si musím připravit zádička (zadní stranu) deky, vatelín a na něj hotový top. Všechny 3 vrstvy uhladím, poctivě sešpendlím. Mohou se i sestehovat, já si zvykla na špendlení i přes to, že pak občas při práci teče krev:-) Sešpendlenou deku pomalu soukám pod mašinu a začnu s prošíváním všech tří vrstev. Je to docela namáhavá práce, deku 200 x 140 cm musím zhruba 150 krát pod ramenem stroje otočit, posunovat opatrně, aby jehla šila jen tam, kde má... Prošívání celou deku zpevní, dají se tvořit plastické efekty.

Nakonec se přišívá lem. Na zadní část přijde ještě signovka, což je většinou cedulka s věnováním, tu už přišívám ručně.
Po spoustě hodin práce se vyklube dílo v celé své kráse.

Deka se může prát, nepočítá se s pravidelným prohnáním pračkou každý měsíc, ale občasná údržba jí neublíží. Musí se dodržet jemné praní (snažíme se deku do pračky smuchlat fotkami dovnitř) max. na 30 stupňů, ideálně tekutý prací prostředek (do tekutých nejdou dát bělidla) a pro jistotu s ubrouskem na zachycování přebytečné barvy (prodává drogerie DM, Rossman nebo firma Iberia). Po vyprání ihned rozložit a nechat uschnout. Patchwork se obvykle nežehlí.