pozadí

pondělí 29. prosince 2014

Ježíšek odtajňuje

Ačkoliv jsem jako obvykle před Vánocemi nestíhala, nějaké dárky jsem přece jen stihla.

Velký úspěch měl brankářský dres pro malého florbalistu. Při nákupu helmy jsem občíhla, jak jsou dresy šité a překvapilo mě, že to není až tak složité. Internetová kamarádka dodala dresovinu, centimetrový molitan jsem sehnala ve městě, akorát na shánění nápletů už nebyl čas, takže posloužil zbytek z mého trička, díky kterému kluci nakonec poznali, že dres není z obchodu:-)


 A když se tak dívám na celou tu hromadu, zas tak málo jich nebylo. Žluté damaškové povlečení pro manželovy rodiče, merino tričko pro dědečka rybáře, trička pro kluky, ježečkové merino bodýčko pro naši nejmladší a protože malé děti oblečení až tak neocení, tak ještě zavinovačku na novou panenku.


Musím udělat antireklamu merinu z Moraviatexu, protože se z něj šije opravdu velmi špatně. Extrémně se kroutí jak na výšku, tak na šířku, kdyby mě látka nestála docela dost a měla bych pro dědečka cokoliv jiného, asi bych se nerozpakovala a látka by letěla do koše. Takhle jsem se dva večery opravdu trápila, tričko naštěstí dopadlo docela dobře. Už bylo v terénu a prý dobrý.

neděle 21. prosince 2014

Vzpomínková deka s fotkami zase trochu jinak

A Memoryquilt Again a Little Differently


Zakázek na patchworkovou deku si vždy vážím, je to velká investice a těší mě, když někdo věří mé práci natolik, že mi svěří uchování vzpomínek na hezké okamžiky a chce ušít deku s fotkami.


Tady zněla zakázka jasně, pánská deka, laděná do přírodních tónů, hlavně hnědé, fotky doplnit čtverci různých látek. Měla jsem v hlavě nápad, ale když mi při vysrážení látek jedna tak šíleně barvila, že zničila další dvě a nepřestala barvit ani po trojím vyprání s ubrouskem zachycujícím barvu a octové lázni, musela jsem zpět na nákupy a látku se pokusit vyměnit. Majitel obchodu neoplýval velkou ochotou, ale co mě naštvalo víc, že vůbec neměli požadované odstíny, takže rychle vymyslet nějaký jiný plán, vybrat nové látky.


Nakonec to možná bylo dobře. Doma už mi pak práce šla pěkně od ruky, prošívání jsem v průběhu šití také promyslela a s výsledkem jsem spokojená i přes to, že původní plán byl zcela jiný. Deka se dokonce líbila mému muži, tak snad potěší i budoucího majitele, který by ji měl rozbalit pod stromečkem.