pozadí

neděle 25. října 2015

Pastelkovníky pro dvě sestřičky

The Organizers for two Sisters

Dostala jsem zakázku na pastelkovníky pro dvě holčičky, maminka mi dodala hlavní látku, a pak čekala a čekala a čekala... ano, i takto to u mě někdy vypadá. Aspoň chabou omluvou mi je, že jsme posledních pár měsíců téměř veškerou energii a čas věnovali rekonstrukci a stěhování.


Pastelkovníky měly být téměř stejné, abychom předešli sourozenecké rivalitě. Aby si je sestřičky poznaly, každá má trošku jinak umístěný motiv na hlavní látce a hlavně jinou ozdobu na jednobarevné části.


Vnitřní vybavení si už maminka dodá sama a já jen doufám, že holky budou spokojené, protože u nás se mnou šité obaly na pastelky využily na maximum a děti je používají ještě teď.


Střih a nápad jsem si postupně vytvořila na četné dotazy k mým jednodušším variantám pouzder na barevné tužky, kdy lidé kolem mě stáli o to, aby mohli mít u pastelek hezky chráněný i bloček, omalovánku apod. Budu ráda, pokud inspiruje i ostatní k vytvoření jejich vlastního stylu, nikoliv ke snaze zkopírovat mnou vymyšlené.

neděle 18. října 2015

Trocha ženskosti

A bit of Femininity


Šaty a sukně se mi vždycky moc líbily, ale od doby, kdy jsem začala myslet sebekriticky, je nosím málo. Při tom je to škoda, protože i nedokonalá postava v nich podle mě prostě vypadá víc žensky. Rozhodla jsem se s tím něco udělat a využít střih z nové knížky Ein Schnitt vier Styles (Jeden střih 4 styly) od Rosy P. Střih mi sedí dobře a myslím, že autorka by ze mě měla radost, nabádá totiž k vlastní kreativitě a já si samozřejmě vytvořila svůj styl jejího střihu.


Látka je od Lillestoff, mezi záplavou dětských vzorů se občas objeví i design vhodný pro dospělé a dokonce v mých barvách.



Fotky nejsou nic moc, ale ubývá dnů, kdy je vůbec světlo. Čekat na příhodnější dobu, mít nabitý foťák a další vhodné okolnosti by mohly znamenat, že šaty nevyfotím vůbec, což by mě mrzelo, protože z nich mám opravdu radost. A doufám, že na mě i přes veškeré nedostatky postavy vypadají přece jen o fousek lépe, jak na věšáku:-)


středa 7. října 2015

Šiju v novém

I Sew in a New Place


Některé změny v našem životě přichází pomalu, jiné jsou velké a ihned viditelné. My vyměnili naše "doma" a užíváme si více prostoru, ještě hezčí výhled a já svoji pracovnu. Během týdne, ve kterém mělo hlavní slovo vybalování, jsem stihla aspoň nástěnný quilt pro Domov Matky Rosy v Rajhradě. Členky Patchworkového klubu Brno, mezi které patřím, se rozhodly, že pomohou zútulnit prostředí pro seniory a vyzdobí zdi kláštera svými quilty.


Toto dílo vzniklo díky kytičkovému swapu, kterého jsem se před lety účastnila. Přes internet jsme utvořili skupinku, zadalo se téma, rozměr a každá z nás musela ušít tolik stejných bloků, kolik bylo účastnic. V tomto případě šlo o 12 čtverců, všechny jsme je do určitého data měly poslat organizátorce, která je pak rozdělila na 12 stejných hromádek a zaslala nám je nazpět. Každá z nás tedy obdržela 12 různých čtverců, od každé účastnice jeden, vrátil se jí nazpět i jeden její blok.


Přiznám se, že do podobné akce zase dlouho nepůjdu. Jedna účastnice nedodržela termín a opozdila se tehdy tuším o 2 měsíce. Některé bločky neodpovídaly zadaným rozměrům, což takovou práci zbytečně komplikuje. Já jsem do tohoto díla 3 čtverce nakonec nepoužila, nehodily se mi. Ale je to pro mě zase nová zkušenost, sama od sebe bych takové dílo nevytvořila.
 

Výzvou bylo vymyslet prošití celého díla. Prošitím se může celý výtvor pozvednout nebo taky zkazit. Snažila jsem se o to první, ale nenásilně, přece jen zas tak zkušená nejsem. Prošívání podél švu je klasika, doplnila jsem ho o volné quiltování.

 

Při šití jsem hodně myslela na svou babičku, která poslední týdny dožila v neutěšeném prostředí LDN. Tehdy jsem si dala za cíl udělat něco pro seniory, na které se dle mého názoru myslí málo. Při tom se jimi staneme pravděpodobně všichni... Jsem velmi ráda, že se mi za pomoci mých kamarádek z klubu podaří můj cíl splnit a zútulní se prostředí, kde přebývají staří nemocní lidé.