pozadí

pátek 3. dubna 2020

Lesní skřítek

The Forest Elf


Zase jsem si potřebovala mezi domácí školou, vařením, šitím roušek, prací a krocením divé zvěře (potomků) udělat radost něčím, co mám ráda. Ven to jde v karanténě jen omezeně, aspoň, že mám ty látky. Vykoukl na mě panel z teplákoviny, co jsem koupila loni. Dcerka z něj tehdy nebyla moc nadšená, byla jsem tedy připravená, že mikina bude klidně na prodej. Ale ejhle, holčička změnila názor a tuto mikinu prý nikomu nedá, je z ní unešená.


Dlouho jsem přemýšlela nad barvou nápletů, s rozhodováním nakonec pomohli starší synové. Ještě, že ty poradce mám! Oni se totiž v navrhování dobrých kombinací teď trénují, za splněné školní úkoly si za odměnu hrávají s Karlem, to je teď u nás hit. Poučila jsem je, na co je který materiál vhodný, takže všichni teď zkušeně vybírají mezi teplákovinou, úpletem či softshellem, volí vzory, barvy a hlavně koženky! Na ty dcerka nikdy nezapomene, proto jsem jí jednu koženku přidala i na mikču.


A na doplnění jarního šatníku ještě tričko. Domečky od Lillestoff syslené 6 let se konečně dočkaly využití. Na letošek to bude taková delší tunika k legínám, příští rok klasické triko.




pondělí 30. března 2020

Šití i pletení

The Sewing and The Knitting


Měla jsem potřebu si rouškošití zpříjemnit i něčím jiným. Mám tu hlavně díky dajalatky.cz slušnou zásobu úpletů pro velké kluky a chlapy. Momentálně si syn zvolil tuto. Vzhledem k tomu, že na něj jde jakési černé období, jsem ráda, že ho zaujalo i něco barevnějšího. Plynule jsme z dětského přešli na nejmenší pánský střih.


Šít jsem se naučila od mé maminky a něco málo jsem pochytila i od babičky. Obě byly úžasně šikovné ženské, které uměly snad všechny ruční práce, na které si člověk vzpomene. Maminka dnes už moc nešije, zato se po letech vrátila aspoň k pletení. Díky ní mám nádherné a teplé šátky, šály a čepice všech možných stylů. Poslední dílo se nám dokonce podařilo vyfotit. Je podle návodu z jarního KALu 2020 od Vlněných sester. Krásně měkké merino nejspíš unosím ještě i tuto sezónu.



neděle 15. března 2020

Můj boj proti koronaviru

My Fight Against Coronavirus


Ještě celkem nedávno jsem nevěřila, že se nás pandemie nového viru týká. Když se ze dne na den uzavřely všechny školy, myslela jsem si, že je to unáhlené. Další den jsem při sledování statistik začala chápat. Mít doma 3 školáky a chodit k tomu do práce moc příjemné není, ale zdá se, že se nám to částečně vyřeší, zítra jdeme na nějakou dobu do práce nejspíš naposled. Minimálně do obchodu se bude muset chodit tak jako tak. Co můžu udělat? Aspoň ty roušky ušít. Dnešní práce (mezi honěním dětí do úkolů, praním, udržováním domácnosti a krásnou jarní procházkou). Každý člen rodiny má dle svého výběru, zbytek bude pro kolegy, kamarády, maminka kamarádky za ně bude prý vděčná i na oddělení v nemocnici, kde ty jednorázové prostě už docházejí.


Na internetu koluje víc návodů, mě připadal sympatický tento videonávod https://www.facebook.com/watch/?v=253411839009917 myslím, že jde spustit i těm, co FB nemají. Rozhodně je potřeba použít dvě vrstvy plátna, z toho jednovrstvého, prosím, nešijte. Pokud bude zájem a dokud budou potřeba, budu samozřejmě šít další, látek mám doma dost.

neděle 2. února 2020

Ptáčková mikina

A Bird Sweatshirt


Přiznávám, že toto vůbec není čerstvý šicí počin, čerstvé jsou pouze fotky. Mám v záloze pár ušitých kousků, které na nafocení čekají už opravdu velmi dlouho... Teď jsme na výletě chytili krásné počasí, měli s sebou foťák, naopak s sebou neměli děti, takže byl čas a klid, no zkrátka ideální konstelace.


Odkud mám ptáčkovou teplákovinu už skutečně nevím, on to tehdy byl takový boom, polské látky u nás byly novinka. Úpletový prošev mé oblíbené džínové barvy byl původně kupován na sukni, ale nakonec se mi víc líbil k ptáčkům. Obě látky komplet spotřebovány, jak to mám ráda.


Mikinu nosím 2 roky. Už od začáku z modrého proševu občas vylézá vnitřní výplň, je tam tenká vrstvička dutého vlákna. Tohle mi trošku vadí a další látky tohoto typu dobrovolně kupovat nebudu. I přes to tato mikina patří k mým nejoblíbenějším. Bílá je kupodivu stále bílá i po mnoha praních. Jestli potisk ptáčků lehounce vybledl nezjistím, žádný zbytek k porovnání nemám.


Místo průchodek dost často dělám v límci klasické knoflíkové dírky, jen je zpevním čtverečkem látky navíc, víc se mi to tak líbí, vidím v tom punc ruční práce.



neděle 19. ledna 2020

Mint a šedá

Mint and Grey


Podobná deka tu už byla. Dala jsem si závazek na letošní rok zpracovat co nejvíce zásob. Ze zbytků jsem tedy udělala další dětskou deku, využila flís, který mi tu též už nějakou dobu ležel, protože ze zamýšleného projektu naše mládě už vyrostlo. Oproti minule jsem zvolila jiné prošívání. No a teď budu doufat, že se deka prodá.



Velikost cca 90 x 130 cm, všechny potřebné látky řádně vysrážené, uvnitř středně silný vatelín, vespod nežmolkující flís. Vše řádně prošito. Většinu asi osloví víc jako klučičí barvy, ale neměla by urazit ani holku. Obrázky stromů, lesa, soviček, a potom drobné patchworkové vzory. Jestli u vás v okolí někdo čeká miminko, popřemýšlejte, jestli by se mu taková deka nehodila, prozatím visí na Fleru.




neděle 5. ledna 2020

Pro miminko

For a Baby


Někdo má ve stejném věku už dospělé či téměř dospělé děti, někdo novorozence... Mám kamarádky v obou případech a jsem ráda, že jsem něco mezi. Každopádně z miminka je radost v každém věku, je to zázrak a opakovaně nad tou dokonalostí žasneme. My protřelejší víme, že rodiče teď čeká pořádný kolotoč, ale nebudeme jim kazit radost z čerstvého uzlíčku, naopak je potřeba připravit malému človíčku něco na uvítanou.



Kalhoty, které vydrží opravdu hodně měsíců, protože náplety můžeme nejdřív ohrnout, postupně narovnávat, popř. v létě se vynosí i jako tříčtvrťáky. Čepička, těch není nikdy dost. A zajíček, kousátko na dřevěném kroužku na šňůrce s klipem. Klip se šnůrkou jde využít jak pro dudlík, tak pro jakoukoliv hračku. V době okouzlení potomka zemskou přitažlivostí jsem za podobnou věc byla při procházkách velmi vděčná.



středa 25. prosince 2019

Trika pod stromečkem pro chlapy

The T-shirts for Man under Christmas tree


Letos jsem většinu mužů naší rodiny pod stromečkem obdarovala novým trikem. Měla jsem štěstí na nákup zajímavých látek vhodných i pro drsnější pohlaví, tak proto. První je pro dědečka, není pochyb o jeho vášni (samozřejmě kromě babičky, tu má určitě nejradši). Látka je od Shape-patterns neboli Lenky Velebové, velmi šikovné návrhářky látek, vzorů a tvůrkyně střihů. Překvapení se tentokrát opravdu vydařilo, dědeček je dost náročný a jen tak mu něco nepadne do oka, triko si dal ihned na sebe, nesundal ho celou dobu a dokonce pochválil, to je pro mě největší radost.



Další pro mého muže, má dřevo moc rád a umí to s ním, i když většinou pracuje s jiným materiálem. Fotka klame, není to pyžamo, je to triko a potom trenky, abych smysluplně využila látku do posledního kousku. Hnědookému by hnědá mohla docela slušet:-) Látka od Dajalatky, ale myslím, že už byste ji hledali marně. Určitě však nahlédněte, zajímavých pánských vzorů má vždy pár v zásobě.



A náš puberťáček taky nepřijde zkrátka. Na dotisk vzoru též od Dajalatky jsme číhali celá rodina, byl velmi rychle pryč a my věděli, že to tak bude. Podařilo se a syn měl z dodání obrovskou radost. Asi tušil, že triko pod stromečkem najde, ale ve 12 letech se už někdy vyplatí jít na jistotu než se snažit za každou cenu o překvapení, které díky divokému vkusu nemusí být překvapení vždy vítané. Došíváno v chřipce, tak si toho, holomku, važ!



Ještě rychlofoto pyžama pro nejstaršího, na poslední chvíli před zabalením. Dostali jsme se do nejmenší pánské velikosti (ano, plurál, protože synek tak vyrostl a já musela upgradovat potřebné střihy). Jako jsem ráda, že potomek tak pěkně roste, ale spotřeba látky je už značná. Čekala jsem na nějaký nový bioúplet v Moraviatexu a tento mi přišel vyhovující.



Nošní košili pro babičku a několikery další trenky jsem už nefotila, nebylo moc kdy. Zvládla jsem letos realizovat většinu naplánovaných ježíškovských měkkoušů a to znamená, že si už umím dávat splnitelné cíle!