pozadí

pátek 20. ledna 2017

Moje crossbody

My Crossbody


V plánu dlouho, předlouho. Už jsem měla kdysi velmi podobnou ušitou, ale skončila u kolegyně. Slíbila jsem si, že z těchto látek bude i pro mě. Riflovina a hmyzí echino, myslím, že je to povedená kombinace.


Uvnitř kanafas, z babiččiné kanafasky (sukně od všedního kroje), babička celý svůj život chodila v kroji a ještě stále mám nějaké zásoby z pozůstalosti. Přední kapsy jsou praktické na drobnosti - pomáda na rty, kapesníčky, lístek se seznamem úkolů k vyřízení... Uvnitř další 2 nabírané kapsy, na peněženku, doklady a telefon. Klíče najdu snadno díky šňůře s karabinou. Celá taška je uzavíratelná na zip, přece jen, ve městě či MHD člověk občas potká ledasjakého spoluobčana s nenechavýma rukama.


A ze zbytku ještě kosmetická taštička. Uvnitř kapsička uzavíratelná na lupínek. Tu si nenechám, protože mám jiné, už zajeté kosmetašky a všechny mi zůstat nemůžou. Bude jednoduše na prodej.


pátek 13. ledna 2017

České biobavlněné úplety

The Czech Biocotton Jersey


Jedno z našich dětí je ekzematik. Kvůli němu se už nějakou dobu zajímám i o materiály, ze kterých se dá šít. Můžu toho u něj zatím ovlivnit docela dost a dělám maximum pro to, aby neměl trápení se suchou až mokvající, svědící kůží. Biobavlna je u nás jasná volba. Až díky němu jsem sama zjistila, jak rozdílný materiál to oproti klasické bavlně je. Výrazně příjemnější, často měkčí, nenasává tolik pachy (ideál i pro toho, kdo se hodně potí).


Momentálně poslední novinkou jsou tílka. Kluci se docela rádi strojí a krom oblíbených triček chodí někdy do školy ve frajerských košilích. Košile jsou kupované (ty teda nešiju), hodí se pod ně klasické tílko. Už i spolužáci při převlékání na tělocvik obdivovali. Protože je tílko příjemné, hoši se nebrání a opravdu je nosí. Zvlášť v současných mrazech.



Spodní prádlo je důležité, nesmí chybět ani trenky. Zde jen malá ukázka předvánočního šití, jak bude chvilka, zase se došijí další. Střih z Ottobre z posledního čísla roku 2016.


A v čem děti stráví nejvíc času? Stačí si spočítat, kolik hodin denně spí a vyjde nám, že materiál pyžama bude asi hodně podstatný. Pyžama jsem dětem téměři nikdy nekupovala. Pro kluky jsem mohla spotřebovat bohaté zásoby flanelu a pláten, přešívala jsem starší trička. Ten náš ekzematik má výsadu, pro něj dokonce nakupuju dražší biobavlnu. Myslím, že se to vyplácí, protože hojení případných ložisek je teď zase rychlejší.




Kde tyto úplety nakupuji? Kupodivu u české firmy Moraviatex. Musí se sice brát celé kilo (odhadem 3 metry úpletu - záleží na gramáži, ale všude mají odhad uvedený), ale na pyžamo pro výrostka už je docela velká spotřeba, zbude třeba právě na to spodní prádlo. Pokud člověk potřebuje obšít víc členů rodiny, není problém kilo látky spotřebovat. Jednání rychlé, příjemné a já vždycky ráda podpořím českou firmu.

 

pátek 30. prosince 2016

Star Wars

The Star Wars

Dlouho jsem čekala na dodání této pekelně drahé látky, ale co by člověk neudělal pro radost dětí:-)


Něco málo zbylo, bude možnost potěšit více nadšenců novým tričkem.




středa 21. prosince 2016

Pomáháme Ježíškovi

We help to the Christkind


Děti chtěly připravit dárky pro své kamarády a spolužáky, tak jsem jim aspoň trošku pomohla.


Polštářek kočička je pro jednu vyjímečnou osobu. Líbil se jí u nás na návštěvě ten naší holčičky, tak snad to bude trefa a udělá radost. Obličej je z bavlněného beránka. Na spaní preferuji jedině bavlnu, ač jsou různé chlupatiny možná i hebčí, při tak dlouhém styku s jemnou kůží obličeje nechci riskovat.



Látka s mapou byla v mých zásobách docela čerstvá, mávala na mě v Ardeku a prosila: "Kup si mě, kup, nebudeš litovat! ". Kdo by takovému lákání odolal? Tak snad bude vhodná pro holku i kluka, z jedné šíře totiž vyšly dva. Stahovací pytlíky jsou vypodšívkované, samotné plátno by dlouho nevydrželo. Nechybí ani reflexní prvky, i když ty nejsou na fotce moc vidět.


A pak jsem si vzpomněla, jak jsem svým kamarádkám šila osvědčené gumičky, ještě, že jsou oblíbené spolužačky dlouhovlasé:-) Zbytek si budou muset děti obstarat samy, zvlášť pro kluky na prahu puberty je oříšek něco vymyslet, ale Ježíšek to přece všechno zvládne!



pátek 16. prosince 2016

Balónové šatičky

Vím, že to vypadá, že nešiju, ale jde spíš o focení. Většina dnů je zamračených, ač máme velká okna na jih, často svítíme celý den nebo prostě nejsme v příhodnou dobu doma. I toto je chabý pokus focení s bleskem, líp to prostě neumím.

Chtěla jsem zkusit balónové šatičky. Zvolila jsem úplet, protože by mi asi vadilo, kdybych plátěné po vyprání nemohla vyžehlit, úplet se přece jen mačká trochu méně. Srnečky jsou doslova zlaté, prostě holčičí záležitost. Druhý den jsem ještě přidala zlatou mašličku, aby šatičky vypadaly více slavnostně a méně jako noční košile (jak komentovali naši hoši).




Je vidět, že jsem látkou nešetřila, mohla jsem nabíranou část udělat trošku skormnější, ale na druhou stranu, dcerka je nadšená, jak se sukýnka při točení zvedá. Takže to nechám tak. Někdy mám dojem, že mi dítě roste doslova před očima, například když musím už před Vánocema vyřadit punčošky, které jsem na začátku října připravila na letošní zimu... šatičky jsou schválně trochu větší, uvidíme, co s nimi udělá sušička a taky bych ráda, aby je naše slečinka trochu vynosila.


Pilně se tu nacvičují koledy a malá dáma začíná fušovat do řemesla svému bratrovi. Myslím, že jeho šestiletý náskok hned tak nedožene, i když se někdy opravdu snaží.

neděle 11. prosince 2016

Klasika - flanelové pyžamo

Classics - A Flannel Pyjamas


Objevila se docela netradiční poptávka po klasickém flanelovém pyžamku pro malé děvčátko. Kabátek na knoflíčky, kalhoty na gumu, pokud možno ohrnovací rukávy i nohavice, aby aspoň chvíli vydrželo, když ty děti rostou jako z vody...



Posloužil opět kvalitní flanel ze zásob po babičce. Nikdy nezapomenu na to, jak jsme babičce koupili látku na noční košili. Babička se však vyhodnotila jako nepotřebná nových věcí a záplatovala si svou starou noční košili našitím utěrky na záda.


Naše holčička je už trochu větší než malá zákaznice, z pyžamka jí vykukují údy víc, než je žádoucí, ale pro představu to jistě stačí.



A další méně obvyklá zakázka - noční košilky pro dvojčátka, kluka a holku. Chlapečkovi je košila příjemnější jak klasika, takže košilky pokud možno stejné, aby si nezáviděly, ale přece jen s drobným rozdílem - aby si je poznaly. Použila jsem biobavlnu, což mi na spaní přijde úžasné. Člověk spánkem stráví docela dost času a zvlášť u citlivější dětské pokožky je potřeba někdy dobře promyslet, v čem těch 10 - 12h denně bude trávit. Eskymáci jsou od německé firmy Lillestoff a hvězdičky česká výroba - oboulíc z Moraviatexu. Vybírali jsme s maminkou tak, aby vzory byly pokud možno unisex.


Při stříhání eskymáků jsem se docela zapotila a pořádně procivičila prostorovou orientaci. Látky bylo nakonec málo, tak jak to vymyslet, aby vzor nebyl vzhůru nohama, nadšívané kousky nebyly hned na první pohled rozpoznatelné a pleteniny se využilo pokud možno maximum. Vyšlo to jakž takž a děti jsou prý spokojené.

neděle 20. listopadu 2016

V práci

At Work


Šití je mým velkým koníčkem, je to pro mě i přivýdělek, ale živím se něčím odlišným. Moje práce je spíš psychická a šití mi vynahrazuje potřebu vidět za sebou hmatatelný kus práce. Pracovní prostor v zaměstnání sdílím s kolegyní, krom byrokratických nezbytností je tam i vybavení pro "klienty", takže místečkem, které si mohu zútulnit dle svého, je stůl (vyřazený z obecního úřadu, u nás však bude ještě spoustu let sloužit). V létě jsem si v jižních Čechách koupila pěknou soupravu misky a hrníčku a z bavlněného točeného provázku jsem si ušila podložku pod hrnek a ošatku. Šije se celkem snadno na mašině velkým entlem, začíná se z prostředku, postupně se provázek obtáčí a přišívá.




A ještě židle je čistě moje. Stará, obyčejná, ale naprosto dostačující, zvlášť, když je vylepšená podsedákem. Ten jsem si šila při příchodu na nové místo před 6 lety, takový malý crazy patchwork.