pozadí

úterý 22. prosince 2015

Didaktická kostka

The Didactic Cube


Vrcholem mého předvánočního snažení je didaktická kostka pro dcerku. Už dřív jsem nad takovou kostkou přemýšlela, ale zjistila jsem, že samotný molitan by včetně poštovného byla investice, do které se mi nechtělo. V říjnu si mě však tato jedna molitanová kostka našla sama. Bylo jasné, že se toho musím chopit dřív, než mi dcerka vyroste.



Kostka vznikala pomalu, ve volných chvilkách mezi jiným šitím, najednou bych takový zátah vůbec nedala. Snažila jsem se využít co nejvíce domácích zásob, kupovaná jsou nakonec jen kovová očka na provlékání šňůrky. Využila jsem jak staré karabiny, spony, tak i zbytky filcu, které mi doma zůstaly z tvoření v mateřském centru před lety.




Pejsek se před procházkou musí připnout na vodítko. Je libo zvolit slunečné počasí či zataženo? Na knoflík se pak dá přidělat i odměna pro pejska, pořádná masitá kost.



Příšerka, které se dají střídavě prodlužovat nohy, má pusu na zip. Fikaně jsem pod zip všila kapsičku, která sahá víc jak do poloviny hloubky kostky, takže příšerka může i něco sníst.



Kapsička s páskovou sponou, v ní ukryté základní geometrické tvary. Tvary pak suchým zipem přiděláme na správné místo a procvičíme i pár barev.



Na tuto stranu jsem obzvlášť pyšná, nic podobného jsem nikde neviděla. Myška si zatažením za popruh vyleze z dírky, ale jen do doby, než někdo odepne sponu a vypustí kočku, to je potřeba zatáhnout za popruh na druhé straně a myšku zase rychle schovat!




Klasika, počítání a procvičování barev.



Chtěla jsem zakomponovat provlékání šňůrky popř. zavazování (zatím rozhodně pouze uzel, na mašličky je ještě spousta času), ale botu jsem nechtěla... Až jsem si vzpomněla, jak mě babička učila malovat hvězdu jedním tahem. Babička už nežije, tak to musím dcerku naučit já a apoň je tradiční úkol zase trochu obměněn.



Jsem zvědavá, jestli nabízené aktivity opravdu zaujmou tak, jak jsem zamýšlela a dcerka s kostkou stráví aspoň tolik času, co já vymýšlením a šitím:-) Teď už jen zabalit a počkat na rozzářená dětská očka.

pondělí 21. prosince 2015

Softshellky pro dědečka

The Softshell Trousers For Our Granddaddy


Jsou to tuším 3 roky, co jsem dědečkovi mých dětí koupila softshell s tím, že mu mamka kalhoty ušije... Jediné, na co se mamka, která se roky živila jako dámská krejčová, zmohla, že kalhoty nastříhala. Látka tak ležela a mě to bylo líto. Dědeček je rybář, softshellky by jistě na svých výpravách užil. Před pár dny jsem si polotovar nechala přinést domů a vrhla se na něj.



 Na pásnkých softkách pro milovníka jednoduchosti nemůže být asi nic zajímavého. Přáním byl pouze vyšší pas na zádech a pásek, kterým by se daly regulovat "tučné" a "hubené" dny:-) Popruh pásku prochází vnitřkem kalhot, muž to tak má na nějakých koupených sportovních gatích a systém si chválí. Se zipem a tím vším v pase jsem si jako méně zkušená hrála 2 večery. Tak jen doufám, že dědečkovi kalhoty sednou a oblíbí si je, aby to veškeré čekání a spousta práce nevyšla na zmar.




pátek 18. prosince 2015

Poslední předvánoční zakázka

The last Christmas Commission

Jako tradičně jsem šila aspoň jednu fotkovou deku jako vánoční dárek. Letos jsem si naštěstí zakázky naplánovala celkem šikovně, abych byla bez stresu a zbyl mi čas i na rodinu, která mě potřebuje. Deka s budoucí majitelkou poputuje do zámoří a bude jí připomínat hezké chvíle s blízkými lidmi.


Při sešpendlování všech 3 vrstev dohromady jsem přemýšlela, jak celý quilt prošít. Látka si o to sama řekla, jela jsem linii kolem každého srdíčka. Byla to sice dobrá volba pro celou deku, ale šílená na práci. Tolikrát celou deku pod mašinou otáčet... Ještě, že mám stroj s dlouhým ramenem, ale i tak to bylo dost pracné. S výsledkem jsem ale byla spokojená. Nevím, zda je i na fotkách vidět, jak srdíčka z celé látky jemně vystupují.




Tak, a teď se můžu vrhnout na šití pro mé milé, nápadů a plánů je spousta.

středa 25. listopadu 2015

Dětská deka

A Kids Quilt


Dostala jsem velmi zajímavou zakázku. Ušít deku pro dětátko, které by mělo zanedlouho přecházet z profesionální pěstounské péče k adoptivní rodině. Aby si deku užilo ještě v současném domově, ovonělo, a mělo pak s sebou do domova nového. Prcka jsem si navíc před pár měsíci sama chovala, takže jsem do deky mohla zašít i svoje vzpomínky na voňavé miminko. Problematika pěstounské péče mě vždy zajímala, proto jsem ze zakázky měla velkou radost a částečně jsem kvůli ní odsunula jiné plány. Dnes jsem se při předání dověděla, že naše zákony a sociální pracovníci umí ledacos ztížit:-( Já prckovi přeju, aby vše dopadlo dobře a on si mohl užívat lásky a poklidného rodinného života.



Před pár lety jsem měla možnost podívat se do kojeneckého ústavu. Překvapilo mě nadstandardní materiální vybavení, ať už se oblečení, hraček, nábytku a různých potřeb pro děti týká. Moje vlastní ratolesti v takovém "luxusu" nežily. Na druhé straně jsem se setkala s obrovským citovým strádání dětí. "Tety", pečovatelky za to nemohly. Nemůžete dát lásku a pozornost tolika dětem najednou, pochovat a pomazlit si najednou 6-8 batolat, jít po směně domů a předstírat, že toto je to nejlepší, co se dá dělat s dětmi, o které se jejich rodiče z různých důvodů nemohou starat. Ty děti nemohou za to, že se narodily v nevhodný čas, nevhodné osobě, že se vůbec narodily. A moc fandím každému, kdo přispěje k tomu, aby měly šanci na normální život v rodině, s běžnými starostmi. Rizika různých problémů jsou trochu větší než u dětí, které jsme si samy porodily, ale znám tolik rodin, kde se "zvrtlo" vlastní dítě a sama jsem už párkrát měla 100 chutí vlastní dítě vrátit, ale nebylo kam a komu:-)


Obrázkový panel od Makower jsem doplnila barevnými čtverečky českého i zahraničního původu a vše sjednotila béžovou. Lem je pak opět kontrastní, černobílý. Vyplatilo se mi řádné předeprání látek, u jedné černobílé jsem zjistila, že je nepoužitelná, pouštěla tak moc, že mi zničila i jinou látku, na další hnědé se praním vyšisovaly takové mapy, že byla na vyhození. Něco takového by v quiltu udělalo opravdu ostudu. A ze samotných čtvercových obrázků se po vyprání rázem staly menší obdélníky. Nevěřte ani zahraničním látkám!


Na zadní straně je Ikea plátno, které se svou menší šíří hodí právě na dětské deky.


neděle 22. listopadu 2015

Býti ženou

To Be A Woman



Nedávno jsem vkládala příspěvek o tom, jak se snažím znovu vzkřísit svou ženskost a zařadit do šatníku více sukní, šatů. Asi mě k tomu táhne i dcerka, která šatičky miluje. Takže tady další model. 


Sukně z proševu, za tu se musím pochválit (nikdo jiný to za mě neudělá:-) ). Látka koupená ani ne před rokem, takže neležela tak dlouho a střih udělaný vlastnoručně na míru opravdu seděl napoprvé. Klasicky na boku zip, do pásku, s podšívkou. Sukně je teplá, v zimě budou v kozačkách trpět pouze kolena.


Tričko z biobavlny od Hamburger Liebe, úžasný materiál, krásně příjemný a zjistila jsem, že biobavlna se chová trošku jinak jak klasická bavlna - nenabírá na sebe tolik pachy. Pro člověka s agresivním potem velmi dobrá zpráva, nemusím tričko házet ihned po jednom odpoledni do pračky. Střih taktéž vlastní dle oblíbeného, už značně sepraného letitého trička.

středa 18. listopadu 2015

Nadílka pro muže

Pro muže šiju málo. Když už mi byla dopřána vlastní pracovna, ve které brousil a lakoval parkety, maloval, stěhoval mašiny, skříně a dokonce i částečně balil látky na stěhování, tak jsem chtěla, aby z toho všeho měl také nějaký užitek. Letos pod stromečkem najde i něco na sebe z mé tvorby.



Na pány je střihů jako šafránu. Využila jsem jakési hromadné objednávky střihů z německého Farbenmixu a zakoupila pánskou mikinu Mister Comet, střihy prý sedí hezky, uvidíme, každopádně zatím se jeví dobře. Tepláky jsou obkreslené nějaké nošené. Džínová teplákovina je z Moraviatexu, je hodně pevná, má vysokou gramáž, šedá jsou nějaké domácí zásoby a pruhované patenty z Mylly. Předpokládám, že mikina se vynosí i k riflím. Muž sem nechodí, nebude tedy snad problém s předčasně vyzrazeným tajemstvím.


úterý 17. listopadu 2015

Fotonávod na nákrčník

Často se setkávám s dotazy, jak ušít nákrčník - tunel, musí se totiž promyslet, kde nechat díru na protočení. Zde je tedy fotonávod včetně všech detailů takového nákrčníku.



Ustříhnu si z vybrané vnější (obrázkový úplet) a vnitřní (flís) látky obdélník cca 60 x 27 cm (velikost si upravte dle obvodu hlavy, jejíž krk se bude zateplovat, a nechejte pár cm navíc, aby se nákrčník pohodlně přetahoval, neshodil při tom brýle či nenarušil účes). Uprostřed delší strany nahoře si úplet zpevním kouskem plátna a oboustranně nažehlovacího vlizelínu, protože tam budu pak přidělávat průchodky na protažení stahovací šňůrky.



Vrchní stranu si sešiju, přidělám 2 průchodky a spodní stranu si sešiju tak, že si na obou stranách nechám cca 5 cm volných, takže nesešívám od kraje ke kraji! Na fotce je vidět, že kraje zůstanou volné.



Nyní si tunel protočím na líc a začnu si špendlit boční strany, abych je mohla sešít. Takže nyní špendlím k sobě oba úpletové kusy a oba flísové kusy, slouží mi na otvor, který jsem si nechala v předchozím kroku na spodní části nákrčníku. Sešiju boční strany.



Je čas na protažení šňůrky do vrchní části, přidělání brzdičky a prošití cca 3 cm od vrchu, aby šňůrka zůstala v úzkém tunýlku nahoře.



Nakonec ručně zašiju otvor na spodní straně. Jde samozřejmě zašít i na mašině, ale ručně je to v tomto případě snad i rychlejší a rozhodně hezčí.


Nyní je tento styl zahřátí krku u mých dětí nejoblíbenější, nikde neškrtí, netlačí uzel, dá se v případě nutnosti stáhnout třeba i na bradu. Doufám, že i vám můj návod pomůže.


středa 4. listopadu 2015

Dobrou noc

Good Night


Nevím, jestli se mi ta pyžamka zmenšují nebo dcerka tak rychle roste. Každopádně bylo potřeba nové, zase o fousek větší. Medvídková látka je doplněna ladícím odstínem z mého nepasujícího trička, mám vždycky radost, když se zadaří recyklovat nějakou nevyužitou věc, a hlavně vzorovaného úpletu bylo prostě málo.


Otestovala jsem si, kolik se pyžamo srazí po vyprání na 60 stupňů a následném usušení v sušičce, každý cyklus ubral na délce 1cm, což je na tak malé věci výsledku docela dost. Naštěstí jsem s tím počítala a měla jsem tam rezervu, teď je noční úbor akorát. Jen se dívám, že budu muset příště trošku rozšířit rukáv...



neděle 1. listopadu 2015

Zimní šatičky

A Winter Dress


Už loni jsem šila šatičky tohoto střihu z počesané teplákoviny a velmi se osvědčily. Originální, slušivé, netáhne na záda, pohodlné.


Letos jsem se rozhodla spotřebovat Hilco teplákovinu se srdíčky. Dcerka každému nadšeně ohlašuje "maminka šila", úplná chodící reklama:-)


A malá ukázka toho, jak si člověk může pohrát s obnošeným šatstvem a vdechnout mu nový šmrnc. Dostali jsme pro naši nejmladší starší zvonové rifle. Jsem samozřejmě za každý dar vděčná, ale tady bylo potřeba menších úprav, odrbané konce nohavic dokazovaly svou letitost. Spodní lem jsem ustříhla, našila dolů puntíkaté plátno, aby se kalhoty daly nosit dřív a ohrnuté, nohavice od kolen dolů zúžila a na kapsu jsem našila aplikaci pro oživení. Aplikace musela být přišita v ruce, pod stroj bych samotnou kapsu neměla jak dát. Škoda, že nemám foto před a po, tak aspoň ten konečný výsledek.



neděle 25. října 2015

Pastelkovníky pro dvě sestřičky

The Organizers for two Sisters

Dostala jsem zakázku na pastelkovníky pro dvě holčičky, maminka mi dodala hlavní látku, a pak čekala a čekala a čekala... ano, i takto to u mě někdy vypadá. Aspoň chabou omluvou mi je, že jsme posledních pár měsíců téměř veškerou energii a čas věnovali rekonstrukci a stěhování.


Pastelkovníky měly být téměř stejné, abychom předešli sourozenecké rivalitě. Aby si je sestřičky poznaly, každá má trošku jinak umístěný motiv na hlavní látce a hlavně jinou ozdobu na jednobarevné části.


Vnitřní vybavení si už maminka dodá sama a já jen doufám, že holky budou spokojené, protože u nás se mnou šité obaly na pastelky využily na maximum a děti je používají ještě teď.


Střih a nápad jsem si postupně vytvořila na četné dotazy k mým jednodušším variantám pouzder na barevné tužky, kdy lidé kolem mě stáli o to, aby mohli mít u pastelek hezky chráněný i bloček, omalovánku apod. Budu ráda, pokud inspiruje i ostatní k vytvoření jejich vlastního stylu, nikoliv ke snaze zkopírovat mnou vymyšlené.

neděle 18. října 2015

Trocha ženskosti

A bit of Femininity


Šaty a sukně se mi vždycky moc líbily, ale od doby, kdy jsem začala myslet sebekriticky, je nosím málo. Při tom je to škoda, protože i nedokonalá postava v nich podle mě prostě vypadá víc žensky. Rozhodla jsem se s tím něco udělat a využít střih z nové knížky Ein Schnitt vier Styles (Jeden střih 4 styly) od Rosy P. Střih mi sedí dobře a myslím, že autorka by ze mě měla radost, nabádá totiž k vlastní kreativitě a já si samozřejmě vytvořila svůj styl jejího střihu.


Látka je od Lillestoff, mezi záplavou dětských vzorů se občas objeví i design vhodný pro dospělé a dokonce v mých barvách.



Fotky nejsou nic moc, ale ubývá dnů, kdy je vůbec světlo. Čekat na příhodnější dobu, mít nabitý foťák a další vhodné okolnosti by mohly znamenat, že šaty nevyfotím vůbec, což by mě mrzelo, protože z nich mám opravdu radost. A doufám, že na mě i přes veškeré nedostatky postavy vypadají přece jen o fousek lépe, jak na věšáku:-)


středa 7. října 2015

Šiju v novém

I Sew in a New Place


Některé změny v našem životě přichází pomalu, jiné jsou velké a ihned viditelné. My vyměnili naše "doma" a užíváme si více prostoru, ještě hezčí výhled a já svoji pracovnu. Během týdne, ve kterém mělo hlavní slovo vybalování, jsem stihla aspoň nástěnný quilt pro Domov Matky Rosy v Rajhradě. Členky Patchworkového klubu Brno, mezi které patřím, se rozhodly, že pomohou zútulnit prostředí pro seniory a vyzdobí zdi kláštera svými quilty.


Toto dílo vzniklo díky kytičkovému swapu, kterého jsem se před lety účastnila. Přes internet jsme utvořili skupinku, zadalo se téma, rozměr a každá z nás musela ušít tolik stejných bloků, kolik bylo účastnic. V tomto případě šlo o 12 čtverců, všechny jsme je do určitého data měly poslat organizátorce, která je pak rozdělila na 12 stejných hromádek a zaslala nám je nazpět. Každá z nás tedy obdržela 12 různých čtverců, od každé účastnice jeden, vrátil se jí nazpět i jeden její blok.


Přiznám se, že do podobné akce zase dlouho nepůjdu. Jedna účastnice nedodržela termín a opozdila se tehdy tuším o 2 měsíce. Některé bločky neodpovídaly zadaným rozměrům, což takovou práci zbytečně komplikuje. Já jsem do tohoto díla 3 čtverce nakonec nepoužila, nehodily se mi. Ale je to pro mě zase nová zkušenost, sama od sebe bych takové dílo nevytvořila.
 

Výzvou bylo vymyslet prošití celého díla. Prošitím se může celý výtvor pozvednout nebo taky zkazit. Snažila jsem se o to první, ale nenásilně, přece jen zas tak zkušená nejsem. Prošívání podél švu je klasika, doplnila jsem ho o volné quiltování.

 

Při šití jsem hodně myslela na svou babičku, která poslední týdny dožila v neutěšeném prostředí LDN. Tehdy jsem si dala za cíl udělat něco pro seniory, na které se dle mého názoru myslí málo. Při tom se jimi staneme pravděpodobně všichni... Jsem velmi ráda, že se mi za pomoci mých kamarádek z klubu podaří můj cíl splnit a zútulní se prostředí, kde přebývají staří nemocní lidé.