Šiju v novém

I Sew in a New Place

Některé změny v našem životě přichází pomalu, jiné jsou velké a ihned viditelné. My vyměnili naše "doma" a užíváme si více prostoru, ještě hezčí výhled a já svoji pracovnu. Během týdne, ve kterém mělo hlavní slovo vybalování, jsem stihla aspoň nástěnný quilt pro Domov Matky Rosy v Rajhradě. Členky Patchworkového klubu Brno, mezi které patřím, se rozhodly, že pomohou zútulnit prostředí pro seniory a vyzdobí zdi kláštera svými quilty.

Toto dílo vzniklo díky kytičkovému swapu, kterého jsem se před lety účastnila. Přes internet jsme utvořili skupinku, zadalo se téma, rozměr a každá z nás musela ušít tolik stejných bloků, kolik bylo účastnic. V tomto případě šlo o 12 čtverců, všechny jsme je do určitého data měly poslat organizátorce, která je pak rozdělila na 12 stejných hromádek a zaslala nám je nazpět. Každá z nás tedy obdržela 12 různých čtverců, od každé účastnice jeden, vrátil se jí nazpět i jeden její blok.

Přiznám se, že do podobné akce zase dlouho nepůjdu. Jedna účastnice nedodržela termín a opozdila se tehdy tuším o 2 měsíce. Některé bločky neodpovídaly zadaným rozměrům, což takovou práci zbytečně komplikuje. Já jsem do tohoto díla 3 čtverce nakonec nepoužila, nehodily se mi. Ale je to pro mě zase nová zkušenost, sama od sebe bych takové dílo nevytvořila.
 

Výzvou bylo vymyslet prošití celého díla. Prošitím se může celý výtvor pozvednout nebo taky zkazit. Snažila jsem se o to první, ale nenásilně, přece jen zas tak zkušená nejsem. Prošívání podél švu je klasika, doplnila jsem ho o volné quiltování.

 

Při šití jsem hodně myslela na svou babičku, která poslední týdny dožila v neutěšeném prostředí LDN. Tehdy jsem si dala za cíl udělat něco pro seniory, na které se dle mého názoru myslí málo. Při tom se jimi staneme pravděpodobně všichni... Jsem velmi ráda, že se mi za pomoci mých kamarádek z klubu podaří můj cíl splnit a zútulní se prostředí, kde přebývají staří nemocní lidé.