Končí nám období obrázků, plameňáka jsem na "crop top" propašovala už trochu přes odpor. Nakonec je za něj slečna ráda, ale byl to trochu boj. S odstupem času se tričko stalo nejoblíbenějším kouskem a zdá se, že budu muset brzy tvořit podobné nové, zase trošku větší.
Kočárkovina se dá sehnat v různých dezénech. Považuji ji za skvělý materiál, lehký, pevný, nepromokavý, odolný, cenově přijatelný a často designově povedený. Taková nákupka z kočárkoviny je zcela ideální, praktická věc a ještě dobře vypadá.
Dostatečně velká, s uchy na rameno, aby zůstaly volné ruce pro děti nebo cokoliv dalšího. Hrála jsem si jak se zbytky, tak s novými kusy. Myslím, že si vybere každý...
Přišel požadavek na kalhoty, ale široké! Je potřeba jít s módou, chápu. Tak tedy široké. Prý mohly být ještě víc...
Slečna si na ně musela akorát počkat několik měsíců, naštěstí se jí za tu dobu vkus nezměnil, protože mi tu ležely nastříhané a rozešité a změny by se dělaly už jen těžko:-)
Sukně mi učarovala už dávno na Mintmarketu. Ihned mě inspirovala k ušití podobné. Káro, to jsou především moje vzpomínky na dvoje úžasné prázdniny ve Skotsku... mládí, zábava, tvrdá práce na poli a cestování:-) No a kolovka, tu jsem ještě nešila, moc jsem se na ni těšila, každá princezna má ráda, když se jí sukně pořádně točí.
Káro byly pruhy z jakési partiové prodejny, co kdysi ještě nasyslila maminka. Vlněná látka byla kvalitní, takže jsem se pustila do neviditelného sešívání asi 40cm širokých, různě křivých pruhů. Dobrý test trpělivosti, ale výsledek je, myslím, slušný.
Když si pak ještě pásek našijete od prostředku (nechtělo se vám to stehovat a zkoušet na sobě) a až po oblečení zjistíte, že jeden cíp na zavazování je o 50 cm kratší než druhý, což fakt vypadá blbě, tak si dáte další kolo párání...
Ale nakonec se nosí báječně, je teplá, pohodlná a rozhodně nepřehlédnutelná.
