Vím, že to vypadá, že nešiju, ale jde spíš o focení. Většina dnů je zamračených, ač máme velká okna na jih, často svítíme celý den nebo prostě nejsme v příhodnou dobu doma. I toto je chabý pokus focení s bleskem, líp to prostě neumím.
Chtěla jsem zkusit balónové šatičky. Zvolila jsem úplet, protože by mi asi vadilo, kdybych plátěné po vyprání nemohla vyžehlit, úplet se přece jen mačká trochu méně. Srnečky jsou doslova zlaté, prostě holčičí záležitost. Druhý den jsem ještě přidala zlatou mašličku, aby šatičky vypadaly více slavnostně a méně jako noční košile (jak komentovali naši hoši).
Je vidět, že jsem látkou nešetřila, mohla jsem nabíranou část udělat trošku skormnější, ale na druhou stranu, dcerka je nadšená, jak se sukýnka při točení zvedá. Takže to nechám tak. Někdy mám dojem, že mi dítě roste doslova před očima, například když musím už před Vánocema vyřadit punčošky, které jsem na začátku října připravila na letošní zimu... šatičky jsou schválně trochu větší, uvidíme, co s nimi udělá sušička a taky bych ráda, aby je naše slečinka trochu vynosila.
Pilně se tu nacvičují koledy a malá dáma začíná fušovat do řemesla svému bratrovi. Myslím, že jeho šestiletý náskok hned tak nedožene, i když se někdy opravdu snaží.