pozadí

neděle 24. prosince 2017

Měkouši pod stromeček

Soft Gifts to Christmas


Rodina sem na blog nechodí, takže můžu už dopředu prozradit, co čeká zabaleno na zítřejší nadílku. Letos jsem většinu pro rodinu šila opravdu na poslední chvíli, poslední kousek dokonce dnes, v předvečer Štědrého dne, ale ten ukážu až jindy, není nafocený.


Peněženku pro tchýni jsem měla v plánu už téměř rok. Látky jsem vybírala zodpovědně z mých nejvzácnějších šetřených pokladů, tak uvidíme, jestli jsem se trefila do vkusu obdarovaného. Oproti mému prvnímu pokusu jsem víc tužila všechny vnitřní díly. Udělalo by mi velkou radost, kdyby byla používána, ale až čas ukáže, jestli tomu tak bude.







Syn miluje tygry a tričko s tygrem bylo na seznamu pro Ježíška, toto by měl být tedy vítaný "měkouš". Nažehlovačka přišla až po víc jak 2 měsících od objednání, už jsem ani nedoufala. Ten samý večer, co se pošta pochlapila, jsem otevřela skříň, popadla první látku co mi padla do oka, k ní druhý zbytek a jak to vyšlo, tak to je. Prozatím jsou recenez na čínské nažehlovačky dobré, snad se osvědčí i u nás, věřím, že synek triko šetřit moc nebude.


A pak klasika, maskáč. Žádná velká paráda, ale mých starších ratolestí nejoblíbenější vzor. Dostanou oba, stejná trika, budou hlavně do skautu, na tábor a vůbec, na všechno to, na co je lepších triček škoda. Úplet jsem kupovala ve slevě v Moraviatexu, moc nepruží, ale za tu cenu službu určitě udělá.


neděle 10. prosince 2017

České merino

The Czech Merinowool


Na Valašsku umí utkat i nejjemnější merino vlnu, kterou mám moc ráda. Je to sice draný materiál, ale jako věčně zmrzlá ocením její termorelugační schopnosti, jako dost se potící i to, že nepodporuje množení bakterií a nenabírá na sebe pachy. Jednoduše, i když se při sportu zpotím, neobtěžuji svým odérem okolí (a sebe). Stejně výborná mi přijde na zimu pro děti, když postojí, zahřeje je, když se začnou hýbat, je schopna je udržet v podobné teplotě a nejsou celí zpocení. Dříve jsem merino vlnu kupovala od finského výrobce Myllymuskut, ale zjistila jsem, že materiál z Moraviatexu je kvalitou i vlastnostmi srovnatelný a aspoň trochu levnější.


Pruhované merino mi přišlo pěkné i praktické, ale chápu, že dcerka si aspoň na vršek vybrala malinovou růžovou. Obrázky z vytkávaných stuh přidávám, aby si prckové snadno poznaly přední díl.



Lepší fotku varianty trika pro syna momentálně nemám, ale je to to stejné, akorát v jiné barevné verzi. Výhodou tohoto materiálu je i jeho snadná údržba, zvládne běžné praní jemného prádla, obvykle nechávám uschnout na šňůře, ale už se párkrát připletlo i do sušičky a vydrželo. Testujeme postupně celá rodina už druhou sezónu.


Muž má ještě triko z této modré, mám vyfoceno pouze na bodýčku, loni ho sundávat téměř jen na praní, na nošení si ho také moc pochvaloval.



neděle 3. prosince 2017

Fotonávod na látkové pexeso

A Tutorial for Fabrics Memory


Nechala jsem se zlákat povedeným panelem na látkové pexeso v brněnském Ardeku. Tušila jsem, že budu litovat, ale touha byla silnější jak rozum. Když už jsem se k šití odhodlala, aspoň jsem vše nafotila, abyste se mohli už dobře informovaní a připravení rozhodnout, jestli se do toho taky pustíte.  Pokud ano, čeká vás 72 kartiček, jednu po druhé obšívat, stříhat, žehlit, obracet, zase žehlit, prošívat a pak konečně radost ze hry!


Pořídit si můžete jakýkoliv panel na látkové pexeso, v prodeji je jich spousta. Mě se tady líbily jednoduché obrázky, většina z nich rozpoznatelných na 1. pohled, základní jasné barvy. Ocenila jsem, že už se počítá se švovými přídavky.


Látku je potřeba si vyžehlit a najít k ní něco na rub kartiček. Doporučuju buď jednobarevku nebo hodně drobné vzory, aby se hráči pak neorientovali podle vzoru na zadní straně. Já zvolila prostřihy kytičkového plátna. Buď si můžete celý panel položit přímo na podšívku nebo jako já jen části panelu, dle velikosti kusů podšívky.


Každý obrázek teď obšijeme dokola, necháme však díru na protočení. Červená naznačuje, kde zhruba jsem šila.


Jednotlivé obrázky si rozřežeme (rozstříháme) a odstříhneme rohy, budou se pak lépe tvarovat a nebude se v nich tvořit boule nahromaděného složeného materiálu.


Připravíme si čtverečky lepící výztuhy, o 3 - 4 mm menší, než bude výsledná velikost kartiček, výztuhu nažehlíme. Pozor, nežehlí se po výstuze, opatrně ji přiložíme na místo, celý obšitý čtvereček otočíme a žehlíme vlastně z té strany, kde je lepidlo (akorát nad ním máme ještě plátna). Já použila zbytky nějakého ronofixu nebo ronopastu. Mě se ty názvy pletou, navíc je vcelku jedno, co se tam dá. Kamarádka s oblibou používá třeba sakon.


Všechny kartičky poctivě otočíme, na vypíchnutí rohů používám takové plastové udělátko od Prymu. Zbytečně drahá, ale šikovná věc. Přežehlím, abych dílky vyrovnala a taky aby mi lehla látka v místě díry na přetočení.


Teď už nás čeká pouze prošití v linii, která je už předtištěná. Šila jsem pomalounku každou kartičku, abych nevyjela z čáry, protože i malinké ujetí by bylo hodně vidět.


Hotovo, může se hrát! Ze zbytků kytičkových prostřihů jsem ještě spíchla pytlík. Text je psaný fixami na textil. Pexeso bude dárkem do bezvadné školky, kam naše nejmladší chodí. Nemusí hrát plnou verzi, děti si mohou vzít méně kartiček, mohou na obrázcích procvičovat počet slabik, začínající hlásku s předškoláky, použít kartičky na rozdělení do dvojic, různých okruhů nadřazených slov... Ony si naše paní učitelky jistě poradí.


Celá výroba je dost pracná a dá se říct, že na takovou "jednoduchou hru" i dost nákladná (pokud musíte koupit i výztuhu a rubovou látku). I proto jsem chtěla, aby hra sloužila více dětem a doma budeme i nadále využívat pexeso dřevěné a papírové. Na druhou stranu, pokud hráč neunese svoji prohru a bude chtít vzteky dílky rozmetat po okolí, nikomu neublíží:-) Kartičky jsou pratelné, trvanlivost slušná, i když dřevu se nevyrovná. Snad se v praxi osvědčí.

neděle 26. listopadu 2017

Ježíškovy přípravy

Preparations for Christmas Gifts


Ptáčkový vzor je mezi švadlenkami už hodně profláklý, ale on se prostě povedl. Dokonce jsem si v knihkupectví všimla, že jej autoři nějaké tvořivé knížky použili na přebal své knihy! Když jsem ho objevila natištěný na plátnu, objednala jsem a s napětím očekávala, jaká kvalita vlastně přijde. Byly to už zbytky, což mi nevadilo, od začátku jsem měla plán udělat povlečení kombinované, ale důležité je, že plátno je kvalitní, slušné gramáže a tisk vypadá stále stejně i pro projetí pračkou a sušičkou.


Na růžovou moc nejsem, dopřávám ji dcerce vyjímečně. Tato je taková meruňkovo-růžová, líbí se mi moc a připomíná mi pokoj mé sestřenice, který měla vytapetovaný podobnou růžovou a který jsem jí jako dítě trošku záviděla.


Tak uvidíme, jestli jsem se trefila do vkusu malé slečny. Povlečení už je zase poskládané a dobře schované, znovu se objeví až za měsíc pod stromečkem, tak psst!



sobota 18. listopadu 2017

Tenká teenagerovská mikina

Když se objeví nějaký vzor pro velké kluky, beru všemi 10. Hoši mi často u vybírání na netu asistují, takže nemusím mít obavy, že bych se sekla a oni pak významně obraceli oči v sloup, házeli úšklebky a oblečení od maminky nechtěli nosit.


Tentokrát jsme nakoupili tenčí teplákovinu od Lillestoff. Když jsme si cestou na rodinný výlet jeli látku vyzvednout, děti si v obchodě začaly vybírat další látky, vymýšlet, co by ještě chtěly, prodavačka nosila role na stůl, stříhala, pomáhala kombinovat a muž jen odevzdaně seděl (ještě, že tam mají pohodlná křesílka). Trošku se divil, že nejen já, ale všechny naše děti jsou v látkách jako doma a umí s účtem pěkně zatočit.


 Střih jsem si tak nějak vymyslela sama. Ne, že by na něm bylo něco těžkého, klasický volnější střih, kapsy... Akorát vysoký límec jsem se snažila trošku vytvarovat, prý možná i skoro zbytečně - vyšlo pak z konzultace se zkušenou krejčovou, každopádně fakt hezky sedí, tak své práce nelituju. Přijde mi praktický, kapuce dětem pod bundami vadí, toto nikde netlačí, pokud fouká, jde z toho udělat rolák nebo stáhnout šňůrkama a ještě to vypadá docela efektně.


Model synek předváděl i na módní přehlídce konané při příležitosti Fler jarmarku v Brně, ukázal svou oblíbenou hvězdu (ano, pokud někde ve městě potkáte věčně "hvězdujícího" kluka, tak to bude s největší pravděpodobností můj potomek) a místí fotograf ho stihl takto pěkně zachytit.


Mladší ratolest si už vymyslela stejnou v kombinaci se zelenými náplety, jen nevím, kdy na to dojde řada...



pátek 27. října 2017

Barevné maskáčové vesty

Colorfull Masked Vests


Nikdy se mi maskáčový vzor nelíbil, ale zvykám si. Hoši mě na tento barevný prošev přemluvili, dali se do mě oba dva a tomu už nešlo odolat. O prošívané vesty žadonili taky už několik let a toto byl snad jediný vzor vhodný pro kluky, který se vůbec objevil.


Možná to nevypadá, ale žádné hup šup to nebylo. Nejdřív hledání vhodného střihu, nakonec jsem nakombinovala 2 různé z Ottobre. Moc se mi na jednom střihu líbily jednovýpustkové kapsy.




Pak jsem prošla chytré knihy, internet a s hrůzou zjistila, že netuším, jak takové kapsy ušít. Naštěstí pomohla jedna internetová známá, která celý postup nádherně, jako pro slaboduché, krok po kroku nafotila. Přesně jako pro mě, protože z návodů já obvykle nechápu vůbec nic. Zkušební vzorek ze zbytků ukázal, na co si dát pozor, naostro to pak už jelo pěkně.





Dost jsem párala, přešívala, zkrátka je to tlusté, občas se mi podšívka připletla někam, kam neměla, každý šev nevyšel ideálně napoprvé. Když jsem pak ve Sportissimu viděla práci čínských šiček a cenovku z výprodeje, udělalo se mi mdlo. Jen za cenu materiálu jsem mohla mít koupené vesty pro celou naši rodinu a to ve vypracování, kterého jsem stejně nedosáhla. A 10 volných večerů k tomu! Ale zase bych se nenaučila ty kapsy, nespotřebovala 2 starší kusy flísu, a děti by neměly originály od milující maminky:-)



neděle 22. října 2017

100% český advent

100% Czech Advent


Objevila jsem krásný, vkusný panel na advetntní kapsář s českými tradicemi. Lence Velebové, autorce zajímavých knížek Střihněte si na šaty a Střihněte dětem na šaty, se zase něco podařilo.


 Kalendář přímo vybízí k vycházce do lesa s připraveným dokrmem pro naše zvířátka, děti vědí, který den se mají těšit na mikulášskou nadílku, připomenou si potřebu teplého oblečení na veškeré zimní radovánky, začnou určitě ochotně pomáhat s pečením a zdobením, nákupem kapra, zdobením stromečeku, až se dostanou k tomu hlavnímu, Štědrému dnu. Kapsičky jsou poměrně velké, do 9 x 10 cm se vleze jak nějaká dobrota, u nás třeba i pytlík čaje, nějaká drobnost nebo knížečka z Advetního kalendáře od Ivany Pecháčkové.


Opravdu naše, české Vánoce, nic přejatého. A kdo by si chtěl rýpnou, toho ujsitím, že vnitřní výplň kapsáře tvoří termolín opět české výroby, stejně jako plátno k podšití kapsiček nebo na zadní stranu, i látka použitá na lemování by měla být asi naše. Šiji českými nitěmi, o původu bambusové tyčky si až tak jistá nejsem, ale stuha na zavěšení je z Dobrušky:-)


Pokud si panel na kalendář objednáte, přijde vám mailem i pěkně udělaný fotonávod. Ušití mi trvalo něco přes 3 hodiny, ale jela jsem jako šroubek a neměřila jsem si čas u prvního, který samozřejmě zabral času více, jak vždy, když člověk dělá něco poprvé. Oproti původnímu návrhu jsem udělala kapsičky podšité, líbí se mi to tak víc a celý kapsář jsem ještě olemovala.


Na panelu najdete i pytlíky na mikulášskou nadílku, do mráčků je možno vepsat jméno dítěte a potom i vánoční dekoraci z hvězdiček.

středa 18. října 2017

Kočičáci

The Cats


Panely roztomilých kočiček jsem objevila na patchworkové výstavě v Tišnově. Připadalo mi ideální doplnit je už jen jednobarevnou, aby mohly jednoduše vyniknout. Navíc doufám, že béžová a šedá se hodí do většiny interiérů, jak moderních, tak tradičních či starších.



Prošívání okolo každé číčy je ruční, hezky to pozvedne celou práci, zvířátka jsou plastičtější, což se na fotce nepodařilo tak úplně zachytit.


Tak u koho se budou kočičky válet na gauči a hrát si? Já si vše, co ušiju, doma nechat nemůžu:-)


středa 11. října 2017

K nakousnutí

Tedy podle kolegyně... od kolegy by ta slova potěšila víc, ale těch je u nás v práci tak málo, že si budu muset vystačit s pochvalou od stejného pohlaví. Veselé barvy mám ráda, jablíčka jsou, stejně jako puntíky, můj oblíbený vzor.



středa 4. října 2017

Košilová ragovka

Nejlepší je, když se zákazník vrátí, třeba i po 5 letech. Takže jsem se snažila vyhovět, i když to nebylo úplně jednoduché. Už jsem neměla materiál a první sháňka na sítích internetu vypadala neúspěšně. Nakonec se mi podařilo sehnat dost košilovin v požadovaných barvách a vznikla už 3. deka pro jednu věrnou zákaznici.


Rag quilt není až tak pracný na šití, ale je potřeba ho poctivě ručně nastříhat a určitě si umíte představit i těch nití! Ale je to zajímavá technika a jednou za čas se k ní ráda vrátím.


Zadní strana vyšla tentokrát do šachovnicového vzoru.


středa 27. září 2017

Vílí mikina

The Fairy Sweatshirt


Zalíbil se mi romantický panel potištěné teplákoviny s vílou. Ono je to tak, v Brně se objevil nový obchod plný úpletů a teplákovin od dodavatelů z celé Evropy. Mají v prodeji dokonce i časopisy Ottobre, náplety a nějakou základní galanterii. A navíc jsou kousek od nás a paní majitelka je velmi milá, šikovná, sama šije. Za reklamu sice nic nedostanu, ale bude mě hřát vědomí, že smysluplně pomáhám jak obchůdku, tak švadlenkám z Brna a blízkého okolí:-) Jde o firmu Mimilátky.


K panelu velmi specifického odstínu mi nesedělo nic jiného než teplákovina do kombinace s malýma vílama. A ostře růžová na oživení. Panel jsem se snažila využít na maximum, krom výstřihu a průramků z něj není odstřiženo nic, takže takto vcelku je vhodný na velikost cca 116, na větší už by byl asi potřeba střih nějak rozčlenit a doplnit kousek jiné látky.


Základ raglánu je sice obkreslený, ale zbytek jsem se pokoušela vymýšlet sama, hlavně ten límec je takový pokus, dopadl vcelku slušně, myslím.


Mikina je zatím dostatečně velká, buď ve vel. 110/116 na dcerku počká nebo se ji pokusím prodat a jí ušiju podobnou. Momentálně k dispozici na Fleru, kdo si dohledá mail, může ji mít o 11% levněji.



pondělí 25. září 2017

Pozvánka na výstavu 2017

Invitation to the Exhibition 2017


Připravili jsme už 7. ročník patchworkové výstavy našeho brněnského klubu. Jako každý rok jsme se snažili sehnat a vyrobit zajímavé, neokoukané kousky. Na aranžování výstavy jsem byla pouze v začátku, o to víc jsem byla příjemně překvapená, jak se to holkám podařilo doladit. Jednoduše řečeno, myslím, že to i letos to stojí za to.


Takže denně od 10 do 18h až do neděle 1. října, v centru Brna na Dominikánské ulici (když se na Dominikánském náměstí postavíte před kostel a vydáte se kolem kostela vlevo, narazíte na otevřené dveře výstavy), v krásných historických prostorách jižního křídla Křížové chodby. Vstupné dobrovolné, hradíme z něj poplatek za pronájem. Těšíme se na vás!