pozadí

sobota 24. června 2017

Vlčí máky

Poppies


Loni mě za výlohou jednoho butiku oslovily šaty retrostřihu, vypasovaný vršek a širší nabraná sukně. Cena relativně vysoká, ale hlavně mi úplně neseděly záševky, takže se mi nechtělo investovat do něčeho, co není 100%. Vzala jsem to jako výzvu, jestli zvládnu pasující šaty ušít?


Pátrala jsem po vhodné látce a po střihu, až jsem u kamarádky v Ottobre 2/2010 našla zhruba to, co jsem hledala. Stačilo přidat rukávek a změnit výstřih. Zní to jednoduše, ale radši jsem si poprvé v životě ušila zkušební vzorek z vyřazeného povlečení. Dobře jsem udělala, úpravy byly sice drobné, ale podstatné, například rozšířit v ramenou nebo prodloužit přední díl by na už ustřižené látce fakt nešlo. Konzultace po telefonu a zkoušku (naživo) mi udělala maminka, díky za to.



Krásný bavlněný satén jsem v e-shopu vykoupila. Bylo potřeba sesadit proužky a správně rozložit vzor, ale myslím, že výsledek stojí za to. Kupodivu i na bocích sukně se vzor krásně schází, skrytý zip se povedlo ušít napoprvé, prostě šaty jsou takové, jak jsem si je vysnila.



Jedinou nevýhodou je nutnost žehlení. Ale co už, jednou za čas to zvládnu, věcí na žehlení naštěstí nemívám mnoho.




úterý 20. června 2017

Pohodlná sukně

A Comfortable Skirt


Rozhodla jsem se do svého šatníku zařadit víc sukní a šatů, a taky je nosit. Aby člověk nosil něco rád, musí to být nejen slušivé, ale i pohodlné a tomu naprosto odpovídá jednoduchá záležitost z krásného úpletu od Lillestoff. Silnějí úplet (nebo tenčí teplákovina, jak kdo chce) je podle mě dokonalý, uměla bych si představit celé šaty! Škoda, že látka patří k těm dražším.


Do pasu gumu, pokud vše ustříhnete napoprvé správně (ne jako já tentokrát), je to doslova chvilková záležitost. Terstra má tuto krásnou látku ještě pořád v nabídce!



úterý 6. června 2017

Pyžamoidně

Biobavlněná pyžamka našitá v zimě jsou sice skvělá, ale na letní vedra, která letos udeřila dost brzy, nepraktická. Chce to teď na spaní něco lehčího. Pro synka tedy z balíků zbytků a pro druhého aspoň boxerky, aby mu to nebylo líto. Protože jsem trenky šila pozdě v noci, ničím a nikým nerušena, mohla jsem pracovat v kuse a změřila jsem si, že nastříhání a ušití 1 boxerek mi zabere přesně 1 hodinu. Využila jsem toho, že jsem měla navlečené správné nitě.


Tuším 3 metry příjemného růžového úpletu padly na noční košili pro babičku, vrch od pyžama pro mě (saténové kalhoty mi zůstaly z kupovaného), noční košilku pro dcerku a z posledních kousíčků obleček pro panenku Káju.


Dospělácké kousky nejsou ničím zajímavé, vyřádit jsem se mohla až na malé košilce, takže pěkně nabrané rukávky, dole kanýrky, prostě vyloženě holčičí šití. Zkusila jsem i zlepšovák - dát dolů patentek, aby se košilka v noci nevyhrnovala až ke krku. Měla jsem obavy, jak to bude příjemné, takže jsem mezi kanýr a spodek košilky všila jakoby poutka s patentkem, aby šla v případě nefunkčnosti snadno odstříhnout. Funguje to však opravdu dobře, nic se stříhat nebude, testujeme už půl roku. Dcerka zapíná i rozepíná sama (na WC v noci moc necourá a když, tak rozepnutí zvládne i tak), košilka opravdu drží aspoň u pasu a ve stoje si toho ani nevšimnete.



neděle 4. června 2017

Zase ta jablíčka

Apples Again


Už dřív jsem vyhrožovala, že se časem objeví další barevná varianta Hilco biobavlněných jablíček. Po zelené a modré jsem měla ještě nasyslenou fialovou. Dcerce jsem kápla do noty, fialová je momentálně v kurzu.


Šatičky jsou podobné jako loni, protože je to prostě osvědčený střih. Akorát jsem si zase trošku jinak pohrála s rukávky, udělala jsem nabrané a stažené do gumičky. Takže základem je střih na obyčejné triko, k němu se přidá nařasený obdélník jako sukýnka a rukávky jsem stříhla širší, aby bylo co řasit. Zní to strašně jednoduše a jednoduché to v podstatě je, vůbec se toho nebojte, řekla bych, že na tom není co splést, snad jen na výstřihu je potřeba dát si trochu záležet, aby nezkazil dojem z celého out-fitu. No jo, já na to mám stroj, přiznávám, ale zase jsem si na něj musela spoustou pracně vydřených výstřihů (a nejen těch) vydělat.


Taky vám ty děti tak rychle rostou? Když se to narodilo, mělo to půl metru, ještě jí nejsou čtyři a už má víc jak metr a na pochování je to pěkný macek. Mám obavy, že než se naděju, bude si chodit půjčovat věci ke mě do skříně:-)