pozadí

úterý 26. července 2022

V létě doma za dámu

Podle padnoucích, leč už zničených kupovaných šatů, které jsem ráda nosívala na doma, jsem si ušila nové. Zapínací léga je trochu ošizená, nepotřebuji je rozepínat, takže je pouze našitá, na efekt. To stejné s kapsičkou. Knoflíky z těch starých šatů vypárané a využité zde, dokonce i pásek je původní, originál.

Myslím, že je to takto hezčí, než nějaká stará vytahaná trika. V tomto se nestydím přijmout návštěvu, vyběhnout s odpadem, pro balíček nebo na chvilku na hřiště.




neděle 10. července 2022

Meruňkovo-šedý patchwork

Zdědila jsem zakázku na obří patchworkovou deku. Milá byla skutečnost, že jsme se kvůli tomu sešly s kamarádkou, se kterou se nám poslední dobou nedaří moc navštěvovat. Je už více pracovně vytížená, nedařilo se jí najít prostor na ušití, i my dvě se časově poslední dobou trochu míjíme. Při předávání zakázky jsme spolu strávily příjemný den.


Rozměr 2,5 x 2,3 m je na šití už docela oříšek. Na našpendlení všech 3 vrstev dohromady bylo potřeba vystěhovat téměř celý náš obývák. Ale nakonec se, myslím, docela dobře povedlo i prošití.

12-letá holčička si vybrala látky a navrhla společně s maminkou. Z hotového přehozu měla velkou radost. Pak si k ní nakreslila i polštářky. Ty už byly trochu komplikovanější, tak úplně neodpovídaly patchworkovým zásadám a šily se hůř. V konečné fázi mi polštářky zabraly víc času jak samotná deka. Ale jak se říká: "Náš zákazník, náš pán.", snažila jsem se vyhovět.

 
Tyhle poslední návrhy se mi dělaly nejlépe a velké srdce jsem určitě nešila naposled.
 


pondělí 4. července 2022

Narodil se lenochod - tvoření s dcerkou

Při brouzdání na internetu jsme narazily na lenochoda od Brodity, který dcerku velmi zaujal asi i proto, že nedávno na školním výletě v ZOO lenochoda doopravdy obdivovala. Neuváženě jsem prohlásila, že to bychom spolu zvládly ušít... začalo samozřejmě každodenní netrpělivé přemlouvání, abychom se do toho tedy co nejdřív pustily.

 


Doufám, že Maruška promine, že jsme se u ní takto inspirovaly a vlastní invence mnoho nevložily. Zvolily jsme teplákovinu, říkala jsem si, že ta přece jen nerovné šití osmileté švadlenky víc odpustí. Obličej si dcerka podle internetu malovala sama, využily jsme fixy na textil. Já pomohla s entlem, ona se ta teplákovina při takovém hustém šití natahuje a na tohle mám přece jen víc zkušeností. Jinak vše ostatní na stroji šila dcerka. 

 


Samozřejmě došlo i na slzičky, protože bylo potřeba párat a opravovat. Ale celkem brzy pochopila postup práce, z toho jsem měla radost, že technologie výroby jí není cizí. Magnetky do tlapek jsme sehnali u Stoklasy a teď se u nás zkoumá, na čem všem magnet drží. 

 


Před pár lety jsem vyhlásila embargo na nové plyšáky. Teď je tedy sice nekupujeme, ale šijeme, nevím, jestli jsem si moc pomohla. Co dodat... Vítej lenochode Lindo do naší domácnosti!