Šití mého synka

Sewing Of My Son

Bylo to tuším loni na výstavě, kdy synek obdivoval fotbalový polštářek mé kamarádky. Ta slíbila, že mu přinese látku, abych mu mohla polštářek ušít a já prohlásila, že mu nic takového šít nebudu, že to přece zvládne pod dozorem sám. Trvalo to tedy víc jak rok, než jsem si našla čas...

Synek je nachlazený, muž šel s druhým vyzkoušet nové brusle, já jsem uspala miminko a vrhli jsme se na to. Musel si sám nařezat látky, našpendlit díly, sešít, oentlovat, rozžehlit. Vše samozřejmě pod pečlivým dohledem, zvlášť při práci s řezákem a žehličkou. Aby byly použitelné obě strany, nachystala jsem všití zipu do bočního švu.

Jednou se muselo párat, občas přešívat, požadovala jsem pečlivou práci:-) Jsem moc ráda, že jsme si na sebe našli čas. A je to také krásná ukázka toho, že všechno zlé je pro něco dobré, kdyby byl zdravý, lítal by po ledě, ale polštářek by neměl.

 Když se zbytek rodiny vracel domů, synek si zrovna polštářek povlékal a já dodělávala večeři, krásně nám to vyšlo.V mezičase jsem stihla i nakojit a přebalit, myslím, že jsme si dnešní odpoledne všichni užili, i když každý jinak.