pozadí

neděle 3. prosince 2017

Fotonávod na látkové pexeso

A Tutorial for Fabrics Memory


Nechala jsem se zlákat povedeným panelem na látkové pexeso v brněnském Ardeku. Tušila jsem, že budu litovat, ale touha byla silnější jak rozum. Když už jsem se k šití odhodlala, aspoň jsem vše nafotila, abyste se mohli už dobře informovaní a připravení rozhodnout, jestli se do toho taky pustíte.  Pokud ano, čeká vás 72 kartiček, jednu po druhé obšívat, stříhat, žehlit, obracet, zase žehlit, prošívat a pak konečně radost ze hry!


Pořídit si můžete jakýkoliv panel na látkové pexeso, v prodeji je jich spousta. Mě se tady líbily jednoduché obrázky, většina z nich rozpoznatelných na 1. pohled, základní jasné barvy. Ocenila jsem, že už se počítá se švovými přídavky.


Látku je potřeba si vyžehlit a najít k ní něco na rub kartiček. Doporučuju buď jednobarevku nebo hodně drobné vzory, aby se hráči pak neorientovali podle vzoru na zadní straně. Já zvolila prostřihy kytičkového plátna. Buď si můžete celý panel položit přímo na podšívku nebo jako já jen části panelu, dle velikosti kusů podšívky.


Každý obrázek teď obšijeme dokola, necháme však díru na protočení. Červená naznačuje, kde zhruba jsem šila.


Jednotlivé obrázky si rozřežeme (rozstříháme) a odstříhneme rohy, budou se pak lépe tvarovat a nebude se v nich tvořit boule nahromaděného složeného materiálu.


Připravíme si čtverečky lepící výztuhy, o 3 - 4 mm menší, než bude výsledná velikost kartiček, výztuhu nažehlíme. Pozor, nežehlí se po výstuze, opatrně ji přiložíme na místo, celý obšitý čtvereček otočíme a žehlíme vlastně z té strany, kde je lepidlo (akorát nad ním máme ještě plátna). Já použila zbytky nějakého ronofixu nebo ronopastu. Mě se ty názvy pletou, navíc je vcelku jedno, co se tam dá. Kamarádka s oblibou používá třeba sakon.


Všechny kartičky poctivě otočíme, na vypíchnutí rohů používám takové plastové udělátko od Prymu. Zbytečně drahá, ale šikovná věc. Přežehlím, abych dílky vyrovnala a taky aby mi lehla látka v místě díry na přetočení.


Teď už nás čeká pouze prošití v linii, která je už předtištěná. Šila jsem pomalounku každou kartičku, abych nevyjela z čáry, protože i malinké ujetí by bylo hodně vidět.


Hotovo, může se hrát! Ze zbytků kytičkových prostřihů jsem ještě spíchla pytlík. Text je psaný fixami na textil. Pexeso bude dárkem do bezvadné školky, kam naše nejmladší chodí. Nemusí hrát plnou verzi, děti si mohou vzít méně kartiček, mohou na obrázcích procvičovat počet slabik, začínající hlásku s předškoláky, použít kartičky na rozdělení do dvojic, různých okruhů nadřazených slov... Ony si naše paní učitelky jistě poradí.


Celá výroba je dost pracná a dá se říct, že na takovou "jednoduchou hru" i dost nákladná (pokud musíte koupit i výztuhu a rubovou látku). I proto jsem chtěla, aby hra sloužila více dětem a doma budeme i nadále využívat pexeso dřevěné a papírové. Na druhou stranu, pokud hráč neunese svoji prohru a bude chtít vzteky dílky rozmetat po okolí, nikomu neublíží:-) Kartičky jsou pratelné, trvanlivost slušná, i když dřevu se nevyrovná. Snad se v praxi osvědčí.

5 komentářů:

  1. Zuzko, vypadá to krásně! A do školky super, ale domů mi to fakt přijde hrozně pracné. Navíc asi i docela náročné na plochu na stole? Jsi dobrá, žes do toho šla :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidíš, to je pravda, kompletní kartičky jsem si nevyskládala, kolik plochy to zabere. Vše sice hrajeme na zemi, ale i tak to bude dost.

      Vymazat
  2. Máš to moc pěkně udělané a ten pytlíček je super nápad!
    Já jsem to našemu maličkému právě domů udělala, k prvním narozeninám to dostal. Na to, abychom si s tím zahráli pexeso, je samozřejmě ještě moc malý, ale výborně to funguje, abychom si na tom mohli ukazovat, že tohle je autobus a tohle cupcake. Na to je to úplně super. Kartiček má zatím vytažených jen pár důležitých (třeba právě ten cupcake, když už se u nás pečou, tak ať ví, co to je :) ), později obměním.
    Dělala jsem je ale trošku jinak, tak třeba se to někomu bude hodit. Místo nažehlovací výztuhy jsem tam přišila kus tenkého vatelínu, který jsem měla doma. Nařezala jsem všechny tři vrstvy najednou a najednou jsem to i sešila, jenom jsem potom těsně za švem ten vatelín ustřihla, aby to nevadilo při ohnutí. A z líce jsem to potom obšívala barevnými nitěmi hned u kraje místo v té černé lince, vadilo mi, že bych tam měla takovou velkou díru v místě otáčení. Ale pytlíček jsem nedělala, našla jsem maličkému v kuchyni plastovou pixlu (a samozřejmě, když to dostal, si hrál mnohem víc s pixlou než s pracně udělanými kartičkami; ale s tím se naštěstí počítalo).

    OdpovědětVymazat
  3. Moc pěkné, ale dělat by se mi s tím nechtělo :o)

    OdpovědětVymazat