Pyžamoidně

Biobavlněná pyžamka našitá v zimě jsou sice skvělá, ale na letní vedra, která letos udeřila dost brzy, nepraktická. Chce to teď na spaní něco lehčího. Pro synka tedy z balíků zbytků a pro druhého aspoň boxerky, aby mu to nebylo líto. Protože jsem trenky šila pozdě v noci, ničím a nikým nerušena, mohla jsem pracovat v kuse a změřila jsem si, že nastříhání a ušití 1 boxerek mi zabere přesně 1 hodinu. Využila jsem toho, že jsem měla navlečené správné nitě.

Tuším 3 metry příjemného růžového úpletu padly na noční košili pro babičku, vrch od pyžama pro mě (saténové kalhoty mi zůstaly z kupovaného), noční košilku pro dcerku a z posledních kousíčků obleček pro panenku Káju.

Dospělácké kousky nejsou ničím zajímavé, vyřádit jsem se mohla až na malé košilce, takže pěkně nabrané rukávky, dole kanýrky, prostě vyloženě holčičí šití. Zkusila jsem i zlepšovák - dát dolů patentek, aby se košilka v noci nevyhrnovala až ke krku. Měla jsem obavy, jak to bude příjemné, takže jsem mezi kanýr a spodek košilky všila jakoby poutka s patentkem, aby šla v případě nefunkčnosti snadno odstříhnout. Funguje to však opravdu dobře, nic se stříhat nebude, testujeme už půl roku. Dcerka zapíná i rozepíná sama (na WC v noci moc necourá a když, tak rozepnutí zvládne i tak), košilka opravdu drží aspoň u pasu a ve stoje si toho ani nevšimnete.