Biobavlna Nosh

The Biocotton Nosh

Hezkých úpletů pro větší kluky je poskrovnu a jsem vděčná za každý, který objevím. Proto jsem neodolala ani biobavlně od Finského výrobce Nosh. Byl to drahý špás, ale podařilo se mi vzít přesně na jedno tričko, zbyly mi z něj vyloženě nepoužitelné cancourky, takže si to nevyčítám. Stejně bych jinak musela koupit něco hotového za podobný peníz v obchodě a takto má aspoň originál.

 Látka je trošku silnější, než většina jiných úpletů, což mám ráda, velmi příjemná a vcelku dobře se z ní i šilo. Navíc musím přiznat, že synkovi obzvlášť sluší.

Přípravy na podzim

The Preparations for the Autumn

Ještě stále je naprosto letní počasí, je však čas myslet i na chladnější dny. Takové softshellky pro dvouletou holčičku nesmí ve výbavě chybět. Osvědčily se nám už v roce na první krůčky, kdy bylo mrně ještě velmi často na zemi. Díky softkám nás neohrozily mokré chodníky, bláto, ani vlhký písek. V zimě se pod ně daly punčocháče a na procházky ve městě to bohatě stačilo, protože materiál neprofoukne, neprovlhne a žádné větší mrazy stejně nebyly, o sněhu jsme si u našem městě mohli nechat jen zdát.

 Tyto jsou pro podobně starou holčičku jako je naše dcerka.

Dcerka pořád nechápala, že gaťata nejsou pro ni, zato se šla ochotně fotit, za což jsem byl vděčná, přece jen fotky modelky v akci jsou lepší jak fotky věšáku na zdi.

Ninja na tričku

Ninjas on the T-shirt

Desetiletého raracha už neuspokojí jen tak něco, ale ninja na tričko ano, vzor si synek vybíral sám. Látky jsem musela vzít opravdu hodně, jinak by ji ze zahraničí neposlali, takže buď budou trika i na prodej nebo odprodám kus samotného materiálu.

Šedý patent se mi na olemování rukávů moc líbil, ale už jsem neměla dostatečnou šíři, napadlo mě spojit jej v polovině kouskem černého úpletu a rázem je z toho malý ozdobný prvek, který jsem zopakovala i na lemu výstřihu a na spodní části trička.

V tomto věku se už nedá počítat s velkým nadšením z blížícího se začátku školního roku, snad tedy aspoň nová garderoba synkovi zpříjemní začátek školy.

První noční košilka

The First Nightgown

Přemýšlela jsem, kdy je vhodný čas na první noční košilku? Dcerka je definitivně bez plenek, takže overálkům odzvonilo, ráda se strojí, tak proč ne teď?

Mám tu zásobu příjemných bavlněných úpletů s jemnými vzory, které se hodí právě na spací oděvy.

 I když malá nahatá holčička nikoho nepohoršuje, přece jen to nemám tak úplně ráda a ke košilce jsem přidala i volné kraťásky. Je to fajn, když si malý človíček už sám vybírá látku a má z ušité věci opravdovou radost, dodává to chuti k dalšímu tvoření.

Softshellky pro dvojčata

Softshell Trousers for Twins

Ve vel. 110 se dá ještě krásně vyřádit, zvlášť, když si holčička přeje něco veselého a s kočičkama. Chlapečka prý potěší cokoliv, v ohledu oblékání je narozdíl od své sestry méně náročný. Maminka zadala barvy a zbytek už byl na mě.

Podařilo se mi najít docela dost vhodných komponentů ke kombinaci, konečně mám doma dostatečný výběr, můžu skončit s nákupy a vrhnu do zpracovávání nasyslených zásob. (Ha ha, jak dlouho si už tohle slibuji?)

Ale ani ozdobné prvky nesmí jít na úkor praktické stránky věci. Dole guma, aby se nohavice nejdřív trochu nakasaly na botu a déle rychle rostoucímu dítku vydržely, v pase náplet (je příjemný na holé tělo) s dírkou pro výměnu či utažení gumy, kapsy tak akorát, kolena se záševky jsou velmi pohodlná, reflexní prvky plní svůj účel hlavně za horší viditelnosti nebo v podvečer.

Zašité vzpomínky

The Memoryquilt

Zakázky na vzpomínkovou deku bývají náročné. Často je docela komplikovaná a zdlouhavá domluva, téměř vždy je zrovna výpadek dodávky látky, na kterou se dá tisknout, občas látky pouští a nejsou použitelné nebo už nebývají v požadovném množství a musí se narychlo vymýšlet náhradní varianta. Ale výsledek většinou stojí za to. Největší hodnotu mají samozřejmě fotky, které připomínají vzácné okamžiky.

Na tuto zakázku jsem měla sice velmi málo času, ale vkus zákaznice je mi blízký, takže jsem ji šila opravdu s chutí. Navíc mi byly zaslány opravdu kvalitní fotky, upravené, ořeznané, tím ubyla práce mému muži, který má tisk fotek na starosti.

Jak přibližně taková deka vzniká, si můžete přečíst zde. A já už jen doufám, že balíček s dekou přijde včas a oslavenec bude s dárkem spokojen.

Domečky s obchůdky

The Houses with The Shops

Splnili jsme si svůj sen o krásném velkém dubovém stolu. Máme moc rádi dřevo a na stole nám opravdu chybělo, nemluvě o absenci místa u pidistolu 60 x 90 cm pro 5 lidí. Až bude stůl na novém místě, bude pro každého místa dost.
 

Muž měl za úkol naolejovat dřevo, já ušít prostírání. Látka musí být líbivá a barevná, aby se ztratil případný nevypratelný flíček. Ještě jsem přemýšlela o zalaminování (dá se koupit speciální nažehlovací fólie, kterou se látka jakoby zalaminuje a je pak omyvatelná), ale to asi zkusím zase jindy. Tentokrát to vyhrály to domečky s obchůdky.

Je příjemné povídat si ráno, kudy bychom cestovali - nejdřív do kavárny na kafíčko, pak do zverimexu, pomazlit se se zvířátky, naše děti nikdy nevynechají zmrzlinářství a napočítají si, kolik kopečků jakých druhů by si daly, já zase toužím po návštěvě čokoládovny a po kousku hořké pralinky... A když se chceme poškádlit, představujeme si, že na lavičku pod strom, na kterém sedí ptáček, posadíme jiného člena rodiny a smějeme se, že ptáček právě vykonal svou potřebu:-)

Jen doufám, že prostírky něco vydrží, protože děti jim dávají opravdu zabrat. Ale co, když tak ušiju zase nové.