Kapičkový softshell spotřebován

The Softshell With Droplets is Consumed

Z půl metru potištěného softshellu s kapičkami mi z bundy zbyly ještě kousky, které jsem využila na kalhoty.

 Se soupravou jsme teď já i dcerka spokojené.

Na kapsy využívám malinké zbytky. Přijde mi lepší dělat kapsy celé z plátna, není to tak tlusté, při tom na vnější straně vykukuje barevný softshell, který kalhoty hezky ozdobí. Vystříhnu ze zbytečků barevného softu díl o něco větší, než je otvor pro kapsu a entlem ho našiju na plátěný díl kapsy. Softshell se netřepí, stačí to tak, komu by se nelíbilo, může dílek nejdříve začistit overlockem a teprve pak přišít. Snad je to z fotek trošku srozumitelné.

 

Ani nejstaršího potomka nešidím, měl velkou radost, když se objevila látka jeho oblíbeného vzoru.

Nevím, na co jsem myslela, když jsem místo metru objednala jen 80 cm maskáčového softshellu. Ale proč bychom z nouze neudělali přednost. Softky jsou dole nadšívané, vzadu ve švu reflexní
paspulka, stejně bych ji tam někam musela dát. Látka opět spotřebována celá.

Do chladnějších deštivých dnů

To the Cold and Rainy Days

Ač to vypadá, že jsem poslední dobou moc nešila, něco málo jsem i přes nepříznivé okolnosti zvládla. Bundička ze zimního softshellu spíš čekala na vhodné počasí k focení, protože bych v ní dcerku v teplotách přes 30 stupňů opravdu netrápila. Zato dnes prší nejen veselé barevné kapičky, ale i ty opravdové z nebe, tak hurá udělat pár fotek do terénu.

Využila jsem už dávno vyhlédnutý střih z Ottobre 4/2014, drobné úpravy jej však neminuly. Oddělávací kapuce u nás nebývá využívána, naopak, máme raději kapuci napevno, takže jsem ji všila rovnou. A kvůli členění se mi líbila ze 3 dílů, ne ze 2 jako je na originále, je jen jednoduše olemovaná, bez podsádky.

 Na raglánové rukávy jsem na ramena přidala malé záševky, mám dojem, že takto sedí lépe.

Trochu mě potrápil IQ kvíz, kdy a jak navléct stahovací gumičku do spodní části. Měla jsem obavy, jestli se nebude vlnit zip, který je šitý mírně do oblouku, ale leží krásně. Dcerku asi nejvíc potěšil růžový flís z rubové strany:-)

Chtěla jsem bundičku rostoucí, když už se s ní dělám, aby nemusela po sezóně z domu, takže je záměrně delší a rukávy jsou podehnuté dovniř, přichycené v ruce. Příští rok přichycení vypářeme a bude sloužit dál.

Do dnešního mírného ale vytrvalého deště zimní soft naprosto dostačuje, v lijáku obvykle procházky nepořádáme, maximálně se spěcháme někam schovat. Ale protože se už začíná dřív stmívat, považuju za důležité reflexní prvky. Všude ve švech mezi jednobarevnou modrou a barevnou látkou jsou reflexní paspulky.

Kočičkový mikropeach

The Mikropeach With Cats

Měla jsem chuť vyzkoušet nový materiál mikropeach. 100% polyester, něco na styl šusťáku, ale nešustí, měkoučký, lehoučký, měl by být trošku prodyšnější a jen mírně voděodolný. Představuju si, že zvládne ranní rosu, ale v praxi teprve uvidíme. Ráda bych využila na chladnější letní večery popř. rána v kempu.

Látka klouže, ale když se položí líc na líc, tak je jakoby "tupá", vrstvy po sobě nejezdí, stačí našpendlit a šije je dobře. Třepí se, takže určitě hezky začistit švové přídavky. Do kapes jsem dala jednu vrstvu síťky, aby byly kapsy opravdu lehoučké a nebyly tam 3 vrstvy toho mikropeach. Dolů do nohavic gumu, doufám, že kalhoty vydrží i na příští sezónu, prozatím se rezeva nohavice bude lehce válet na botě.

Výhodou je skladnost. Podstatnou část celého minibalíčku gaťat ve vel. 110 zabírá 3cm guma v pase. Barvy a vzor jsem záměrně volila prakticky, nebude hned vidět každý flíček, na unuodesign mají momentálně velký výběr, hledejte ve funkčních materiálech.

Vlčí máky

Poppies

Loni mě za výlohou jednoho butiku oslovily šaty retrostřihu, vypasovaný vršek a širší nabraná sukně. Cena relativně vysoká, ale hlavně mi úplně neseděly záševky, takže se mi nechtělo investovat do něčeho, co není 100%. Vzala jsem to jako výzvu, jestli zvládnu pasující šaty ušít?

Pátrala jsem po vhodné látce a po střihu, až jsem u kamarádky v Ottobre 2/2010 našla zhruba to, co jsem hledala. Stačilo přidat rukávek a změnit výstřih. Zní to jednoduše, ale radši jsem si poprvé v životě ušila zkušební vzorek z vyřazeného povlečení. Dobře jsem udělala, úpravy byly sice drobné, ale podstatné, například rozšířit v ramenou nebo prodloužit přední díl by na už ustřižené látce fakt nešlo. Konzultace po telefonu a zkoušku (naživo) mi udělala maminka, díky za to.

Krásný bavlněný satén jsem v e-shopu vykoupila. Bylo potřeba sesadit proužky a správně rozložit vzor, ale myslím, že výsledek stojí za to. Kupodivu i na bocích sukně se vzor krásně schází, skrytý zip se povedlo ušít napoprvé, prostě šaty jsou takové, jak jsem si je vysnila.

Jedinou nevýhodou je nutnost žehlení. Ale co už, jednou za čas to zvládnu, věcí na žehlení naštěstí nemívám mnoho.

Pohodlná sukně

A Comfortable Skirt

Rozhodla jsem se do svého šatníku zařadit víc sukní a šatů, a taky je nosit. Aby člověk nosil něco rád, musí to být nejen slušivé, ale i pohodlné a tomu naprosto odpovídá jednoduchá záležitost z krásného úpletu od Lillestoff. Silnějí úplet (nebo tenčí teplákovina, jak kdo chce) je podle mě dokonalý, uměla bych si představit celé šaty! Škoda, že látka patří k těm dražším.

Do pasu gumu, pokud vše ustříhnete napoprvé správně (ne jako já tentokrát), je to doslova chvilková záležitost. Terstra má tuto krásnou látku ještě pořád v nabídce!

Pyžamoidně

Biobavlněná pyžamka našitá v zimě jsou sice skvělá, ale na letní vedra, která letos udeřila dost brzy, nepraktická. Chce to teď na spaní něco lehčího. Pro synka tedy z balíků zbytků a pro druhého aspoň boxerky, aby mu to nebylo líto. Protože jsem trenky šila pozdě v noci, ničím a nikým nerušena, mohla jsem pracovat v kuse a změřila jsem si, že nastříhání a ušití 1 boxerek mi zabere přesně 1 hodinu. Využila jsem toho, že jsem měla navlečené správné nitě.

Tuším 3 metry příjemného růžového úpletu padly na noční košili pro babičku, vrch od pyžama pro mě (saténové kalhoty mi zůstaly z kupovaného), noční košilku pro dcerku a z posledních kousíčků obleček pro panenku Káju.

Dospělácké kousky nejsou ničím zajímavé, vyřádit jsem se mohla až na malé košilce, takže pěkně nabrané rukávky, dole kanýrky, prostě vyloženě holčičí šití. Zkusila jsem i zlepšovák - dát dolů patentek, aby se košilka v noci nevyhrnovala až ke krku. Měla jsem obavy, jak to bude příjemné, takže jsem mezi kanýr a spodek košilky všila jakoby poutka s patentkem, aby šla v případě nefunkčnosti snadno odstříhnout. Funguje to však opravdu dobře, nic se stříhat nebude, testujeme už půl roku. Dcerka zapíná i rozepíná sama (na WC v noci moc necourá a když, tak rozepnutí zvládne i tak), košilka opravdu drží aspoň u pasu a ve stoje si toho ani nevšimnete.

Zase ta jablíčka

Apples Again

Už dřív jsem vyhrožovala, že se časem objeví další barevná varianta Hilco biobavlněných jablíček. Po zelené a modré jsem měla ještě nasyslenou fialovou. Dcerce jsem kápla do noty, fialová je momentálně v kurzu.

Šatičky jsou podobné jako loni, protože je to prostě osvědčený střih. Akorát jsem si zase trošku jinak pohrála s rukávky, udělala jsem nabrané a stažené do gumičky. Takže základem je střih na obyčejné triko, k němu se přidá nařasený obdélník jako sukýnka a rukávky jsem stříhla širší, aby bylo co řasit. Zní to strašně jednoduše a jednoduché to v podstatě je, vůbec se toho nebojte, řekla bych, že na tom není co splést, snad jen na výstřihu je potřeba dát si trochu záležet, aby nezkazil dojem z celého out-fitu. No jo, já na to mám stroj, přiznávám, ale zase jsem si na něj musela spoustou pracně vydřených výstřihů (a nejen těch) vydělat.

Taky vám ty děti tak rychle rostou? Když se to narodilo, mělo to půl metru, ještě jí nejsou čtyři a už má víc jak metr a na pochování je to pěkný macek. Mám obavy, že než se naděju, bude si chodit půjčovat věci ke mě do skříně:-)