Na posledním patchworkovém klubu jsme pracovali s pohankovými slupkami. Přála jsem si ušít fajn podsedák, jako má kamarádka, pohodlný, prý i hemeroidy léčící. Další přišli s tipem na zahřívací polštářky na šíji, polštářky na spaní nebo podložku pod konvičku. Slupky se dají doplnit samotnou pohankou, možná i ajurvedskou solí, bylinkami, kořením, těch možností je spousta.
Začala jsem malým projektem - podložkou pod konvičku. Slupky jsem doplnila hřebíčkem. Po položení teplé konvice (nebo hrnce s obědem) podložka jemně zavoní. Povlak je sundávací, využila jsem jemné květinové motivy zakoupené tuším u Veselé jehličky.
A rovnou jsem došila i podložky pod hrnečky - podkafíčka. Na dřevěném stole není žádnoucí mít obtisklá kolečka, podložky u nás budou v kurzu. Nejsou voňavé, protože je občas potřeba je vyprat a koření by se s vodou asi nemělo moc rádo. Výplň tvoří klasicky termolín, tentokrát žádné slupky.
Nejvíc je u nás doma využívaná asi židle u počítače, proto si zasloužila nový podsedák a naše pozadí luxusnější péči. Tady jsem už kombinovala slupky s pohankou a s letošní úrodou levandule na mamčiné zahrádce. Povlak opět sundávací, aby šel vyprat. Není sice až tak krásný, ale pevná bavlna z Ikea toho vydrží opravdu hodně. Máme z tohoto vzoru houpačku pro děti, takže další kousek do série.
pozadí
úterý 31. ledna 2017
pátek 20. ledna 2017
Moje crossbody
My Crossbody
V plánu dlouho, předlouho. Už jsem měla kdysi velmi podobnou ušitou, ale skončila u kolegyně. Slíbila jsem si, že z těchto látek bude i pro mě. Riflovina a hmyzí echino, myslím, že je to povedená kombinace.
Uvnitř kanafas, z babiččiné kanafasky (sukně od všedního kroje), babička celý svůj život chodila v kroji a ještě stále mám nějaké zásoby z pozůstalosti. Přední kapsy jsou praktické na drobnosti - pomáda na rty, kapesníčky, lístek se seznamem úkolů k vyřízení... Uvnitř další 2 nabírané kapsy, na peněženku, doklady a telefon. Klíče najdu snadno díky šňůře s karabinou. Celá taška je uzavíratelná na zip, přece jen, ve městě či MHD člověk občas potká ledasjakého spoluobčana s nenechavýma rukama.
A ze zbytku ještě kosmetická taštička. Uvnitř kapsička uzavíratelná na lupínek. Tu si nenechám, protože mám jiné, už zajeté kosmetašky a všechny mi zůstat nemůžou. Bude jednoduše na prodej.
pátek 13. ledna 2017
České biobavlněné úplety
The Czech Biocotton Jersey
Jedno z našich dětí je ekzematik. Kvůli němu se už nějakou dobu zajímám i o materiály, ze kterých se dá šít. Můžu toho u něj zatím ovlivnit docela dost a dělám maximum pro to, aby neměl trápení se suchou až mokvající, svědící kůží. Biobavlna je u nás jasná volba. Až díky němu jsem sama zjistila, jak rozdílný materiál to oproti klasické bavlně je. Výrazně příjemnější, často měkčí, nenasává tolik pachy (ideál i pro toho, kdo se hodně potí).
Momentálně poslední novinkou jsou tílka. Kluci se docela rádi strojí a krom oblíbených triček chodí někdy do školy ve frajerských košilích. Košile jsou kupované (ty teda nešiju), hodí se pod ně klasické tílko. Už i spolužáci při převlékání na tělocvik obdivovali. Protože je tílko příjemné, hoši se nebrání a opravdu je nosí. Zvlášť v současných mrazech.
Spodní prádlo je důležité, nesmí chybět ani trenky. Zde jen malá ukázka předvánočního šití, jak bude chvilka, zase se došijí další. Střih z Ottobre z posledního čísla roku 2016.
A v čem děti stráví nejvíc času? Stačí si spočítat, kolik hodin denně spí a vyjde nám, že materiál pyžama bude asi hodně podstatný. Pyžama jsem dětem téměři nikdy nekupovala. Pro kluky jsem mohla spotřebovat bohaté zásoby flanelu a pláten, přešívala jsem starší trička. Ten náš ekzematik má výsadu, pro něj dokonce nakupuju dražší biobavlnu. Myslím, že se to vyplácí, protože hojení případných ložisek je teď zase rychlejší.
Kde tyto úplety nakupuji? Kupodivu u české firmy Moraviatex. Musí se sice brát celé kilo (odhadem 3 metry úpletu - záleží na gramáži, ale všude mají odhad uvedený), ale na pyžamo pro výrostka už je docela velká spotřeba, zbude třeba právě na to spodní prádlo. Pokud člověk potřebuje obšít víc členů rodiny, není problém kilo látky spotřebovat. Jednání rychlé, příjemné a já vždycky ráda podpořím českou firmu.
pátek 30. prosince 2016
Star Wars
The Star Wars
Dlouho jsem čekala na dodání této pekelně drahé látky, ale co by člověk neudělal pro radost dětí:-)Něco málo zbylo, bude možnost potěšit více nadšenců novým tričkem.
středa 21. prosince 2016
Pomáháme Ježíškovi
We help to the Christkind
Děti chtěly připravit dárky pro své kamarády a spolužáky, tak jsem jim aspoň trošku pomohla.
Polštářek kočička je pro jednu vyjímečnou osobu. Líbil se jí u nás na návštěvě ten naší holčičky, tak snad to bude trefa a udělá radost. Obličej je z bavlněného beránka. Na spaní preferuji jedině bavlnu, ač jsou různé chlupatiny možná i hebčí, při tak dlouhém styku s jemnou kůží obličeje nechci riskovat.
A pak jsem si vzpomněla, jak jsem svým kamarádkám šila osvědčené gumičky, ještě, že jsou oblíbené spolužačky dlouhovlasé:-) Zbytek si budou muset děti obstarat samy, zvlášť pro kluky na prahu puberty je oříšek něco vymyslet, ale Ježíšek to přece všechno zvládne!
pátek 16. prosince 2016
Balónové šatičky
Vím, že to vypadá, že nešiju, ale jde spíš o focení. Většina dnů je zamračených, ač máme velká okna na jih, často svítíme celý den nebo prostě nejsme v příhodnou dobu doma. I toto je chabý pokus focení s bleskem, líp to prostě neumím.
Chtěla jsem zkusit balónové šatičky. Zvolila jsem úplet, protože by mi asi vadilo, kdybych plátěné po vyprání nemohla vyžehlit, úplet se přece jen mačká trochu méně. Srnečky jsou doslova zlaté, prostě holčičí záležitost. Druhý den jsem ještě přidala zlatou mašličku, aby šatičky vypadaly více slavnostně a méně jako noční košile (jak komentovali naši hoši).
Je vidět, že jsem látkou nešetřila, mohla jsem nabíranou část udělat trošku skormnější, ale na druhou stranu, dcerka je nadšená, jak se sukýnka při točení zvedá. Takže to nechám tak. Někdy mám dojem, že mi dítě roste doslova před očima, například když musím už před Vánocema vyřadit punčošky, které jsem na začátku října připravila na letošní zimu... šatičky jsou schválně trochu větší, uvidíme, co s nimi udělá sušička a taky bych ráda, aby je naše slečinka trochu vynosila.
Pilně se tu nacvičují koledy a malá dáma začíná fušovat do řemesla svému bratrovi. Myslím, že jeho šestiletý náskok hned tak nedožene, i když se někdy opravdu snaží.
Chtěla jsem zkusit balónové šatičky. Zvolila jsem úplet, protože by mi asi vadilo, kdybych plátěné po vyprání nemohla vyžehlit, úplet se přece jen mačká trochu méně. Srnečky jsou doslova zlaté, prostě holčičí záležitost. Druhý den jsem ještě přidala zlatou mašličku, aby šatičky vypadaly více slavnostně a méně jako noční košile (jak komentovali naši hoši).
Je vidět, že jsem látkou nešetřila, mohla jsem nabíranou část udělat trošku skormnější, ale na druhou stranu, dcerka je nadšená, jak se sukýnka při točení zvedá. Takže to nechám tak. Někdy mám dojem, že mi dítě roste doslova před očima, například když musím už před Vánocema vyřadit punčošky, které jsem na začátku října připravila na letošní zimu... šatičky jsou schválně trochu větší, uvidíme, co s nimi udělá sušička a taky bych ráda, aby je naše slečinka trochu vynosila.
Pilně se tu nacvičují koledy a malá dáma začíná fušovat do řemesla svému bratrovi. Myslím, že jeho šestiletý náskok hned tak nedožene, i když se někdy opravdu snaží.
neděle 11. prosince 2016
Klasika - flanelové pyžamo
Classics - A Flannel Pyjamas
Objevila se docela netradiční poptávka po klasickém flanelovém pyžamku pro malé děvčátko. Kabátek na knoflíčky, kalhoty na gumu, pokud možno ohrnovací rukávy i nohavice, aby aspoň chvíli vydrželo, když ty děti rostou jako z vody...
Posloužil opět kvalitní flanel ze zásob po babičce. Nikdy nezapomenu na to, jak jsme babičce koupili látku na noční košili. Babička se však vyhodnotila jako nepotřebná nových věcí a záplatovala si svou starou noční košili našitím utěrky na záda.
Naše holčička je už trochu větší než malá zákaznice, z pyžamka jí vykukují údy víc, než je žádoucí, ale pro představu to jistě stačí.
A další méně obvyklá zakázka - noční košilky pro dvojčátka, kluka a holku. Chlapečkovi je košila příjemnější jak klasika, takže košilky pokud možno stejné, aby si nezáviděly, ale přece jen s drobným rozdílem - aby si je poznaly. Použila jsem biobavlnu, což mi na spaní přijde úžasné. Člověk spánkem stráví docela dost času a zvlášť u citlivější dětské pokožky je potřeba někdy dobře promyslet, v čem těch 10 - 12h denně bude trávit. Eskymáci jsou od německé firmy Lillestoff a hvězdičky česká výroba - oboulíc z Moraviatexu. Vybírali jsme s maminkou tak, aby vzory byly pokud možno unisex.
Při stříhání eskymáků jsem se docela zapotila a pořádně procivičila prostorovou orientaci. Látky bylo nakonec málo, tak jak to vymyslet, aby vzor nebyl vzhůru nohama, nadšívané kousky nebyly hned na první pohled rozpoznatelné a pleteniny se využilo pokud možno maximum. Vyšlo to jakž takž a děti jsou prý spokojené.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)
