Prvně vznikla šedo-zeleno-tyrkysová. Velikostně sedla oběma raráškům, takže jsem se rozhodla nechat ji mladšímu a ušít ještě jednu o trošku větší se změnou kombinace, ať mikiny chvíli vydrží, chlapi mi rostou jako z vody.
Oproti původnímu střihu jsem přidala barevné členění i na záda, zdálo se mi to veselejší a kapuci jsem udělala bez podšívky. Není tak těžká a tlustá, což právě nemám ráda. Švy na kapuci i kolem krku se mi podařilo pěkně začistit proužkem ladícího úpletu, zkoušela jsem to takhle poprvé a měla jsem radost, že se zadařilo.
Doma se nenašly žádné vhodné knoflíky, takže jsme si uděli procházku k babičce, abychom probrali její zásoby a většina fotek vznikla z této procházky.
Kluci nechtěli nové mikiny doma vůbec sundat, takže je mi naprosto jasné, v čem budou zítra sedět ve třídách, do kterých obvykle celé dopoledne paří sluníčko:-)
