Nic moc frajerské šití, ale je potřeba došít tepláky, na doma i na ven, i když na ven se vynosí nejdřív na jaře. A je nutné zpracovávat domácí zásoby, žádný nákup nových látek! A fakt se už 2 roky slušně držím, nový materiál nakupuju naprosto minimálně (přesto to na skříni stále není moc poznat).
Nejstarší potomek chtěl tepláky na koloběžku, nohavice dole úzké, aby se nikde nepletly, zdvojená kolena se minule osvědčila, má rád kapsy na zip. Jak je libo, pane.
Druhý je nenáročný, na doma stačí cokoliv, nebránil se ani zelené. Nohavice jsou stejně dlouhé, fotka trochu klame.
Zbytek jakési temně modré teplákoviny vystačil na vel. 134 pro naše číslo tři, vyzkoušela jsem aspoň nové nažehlovačky panenek Santoro. A srdíčkové legíny, vykouzlené z 50cm. To je ale hloupost, kupovat si tak málo!
Ještě pyžamo. Rodina si dost oblíbila spodek z nějakého plátna, flanelu apod.. Zde americké plátno z pozůstalosti po zesnulé patchworkářce, po které jsme jsme před půl rokem rozebírali a odkupovali syslírnu, vršek biobavlna, snad udělá dobře na po covidu rozjetý ekzém.
Žádné komentáře:
Okomentovat